Ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) vypadá, jako když ho někdo složil z náhradních dílů kachny, bobra a vydry. Je to savec, jeho mláďata sají mateřské mléko, ale rodí se z vajec, které samička snáší v podzemním hnízdě. A k tomu všemu chudák ptakopysk nemá žaludek, zřejmě na něj už žádný nezbyl, když si kráva vymyslela čtyři.
Pod vodou se pohybuje díky plovacím blánám na všech čtyřech nohou, má zavřené oči a potravu vyhledává zobákem citlivým na dotyk a na elektrické pole, které vytvářejí všichni živí tvorové. Tuto schopnost elektrolokace umí nejlépe ze všech savců. Potravu tedy najde: různé červy, larvy hmyzu, raky a další živočichy na dně potoků a malých řek východní Austrálie. Polknutá potrava neprochází žaludkem, z jícnu putuje rovnou do tenkého střeva. O žaludek ptakopysk přišel v průběhu evoluce.
Tvorů, kteří nemají žaludek, je více, vedle ptakopyska a ježury také mnoho ryb z nadřádu kostnatých, např. kapři. Společné vedle chybějícího žaludku mají to, že postrádají geny pro pepsin a žaludeční kyseliny, které žaludek normálně produkuje. Zřejmě se jejich předci kdysi specializovali na potravu v křídových skořápkách nebo z bahnitého dna, obojí by žaludeční šťávy zneutralizovalo. Zbytečné geny byly časem z dědičné informace vynechány.
Chudák ptakopysk si ani nový žaludek pořídit v průběhu dalšího vývoje nemůže, dokud zpátky nějak chybějící geny nezíská. Ale nezdá se, že by to jednomu z nejpodivnějších tvorů planety nějak vadilo.
Zdroj: livescience.com