Berberští lvi v českých zoo

Chov lvů berberských (Panthera leo leo) má u nás dlouhou tradici. Tento – v přírodě již vyhynulý – poddruh lva u nás chovalo celkem devět zoologických zahrad; nejúspěšnější v odchovech se stala Zoo Olomouc. Dnes je lev berberský chován v pěti zahradách v České republice.

V Zoo Olomouc se daří odchovy

Olomoucká zoo začala chovat lvy berberské již v roce 1979, kdy ze Zoo Dvůr Králové přicestovala trojice zvířat. Po úhynu samce se však samice vrátily zpět do Dvora. Skutečný počátek chovu připadá k roku 1992 – tehdy do zoo přišla samice Zana, narozená v Dortmundu. O tři roky později se k ní připojil samec Vilík z Brna. Tomuto páru se povedlo odchovat několik mláďat. V roce 1999 byl z Madridu dovezen nový samec Benito, který se stal též otcem několika mláďat, mimo jiné i trojčat Šimona, Giny a Buzety.

Právě Šimon se stal dalším chovným samcem, když k němu byla z Belfastu dovezena uměle odchovaná lvice Lilly. Naštěstí se však na Lilly nedostatek mateřské péče zásadně nepodepsal, a tak se tomuto páru zatím povedlo odchovat celkem šest mláďat. V roce 2010 to byli dvojčata Mark a Éta, o dva roky později to byli bratři Napoleon a Bart a zatím posledními mláďaty se stali samečci Terry a Basty. V olomoucké zoo se doposud narodilo rekordních 19 mláďat lva berberského.

Nové lvice obnovují naději na odchov v Zoo Plzeň

První lvi berberští se v Plzni objevili v roce 2002 – šlo o samce Vilíka z Olomouce a lvici Zuoinu z Rabatu. Ačkoliv se jednalo o poměrně mladá zvířata, odchov mláďat se nedařil. Proto byla v roce 2007 dovezena nová lvice Lekysha z Neuwiedu. Ta sice postupně porodila pět mláďat, ale ani jedno se bohužel nepodařilo odchovat.

V roce 2012 uhynul v úctyhodném věku 19 let lev Vilík. Tou dobou však zoo měla již dohodnutého nového mladého samce, Matýska – a opět z Olomouce. Ani s ním však Lekysha neměla štěstí, a proto v roce 2015 odešla do soukromé zoo. Již na podzim však do Plzně dorazily mladé lvice, sestry Tamika a Neyla z Hannoveru. Po několika týdnech byly spojeny s Matýskem a ošetřovatelé doufají, že se jim konečně povede odchovat mláďata.

Zoo Hodonín se zaměřuje na lvy jihoafrické

Hodonínská zoo začala chovat tyto lvy díky spolupráci se Zoo Olomouc, která jí poskytla několik zvířat. Posledními lvy berberskými v Hodoníně byli samec Benito a samice Nela. Zatímco Benito v roce 2014 uhynul, Nela v zoo stále žije. Je to však zřejmě poslední jedinec tohoto druhu v této zahradě – Zoo Hodonín totiž začala chovat mladý pár jihoafrických, bíle zbarvených lvů.

Dvorská zoo má v chovu lvů tradici

Lvy berberské ve dvorské zoo chovali již v letech 1977-1999. V tomto období se zde vystřídalo více než 10 zvířat a podařilo se odchovat čtyři mláďata. Po patnácti letech Zoo Dvůr Králové chov obnovila: v roce 2014 přišli do Dvora lví bratři Napoleon a Bart z olomoucké zoo. Ti se nejdříve zabydleli v expozici po lvech indických a později se stali součástí lvího safari. Pokud se chovatelům podaří sehnat vhodné samice, možná se časem dočkáme i lvíčat.

Olomoučtí lvi zabydleli Zoo Liberec i Bojnice

Liberecká zoo se začala věnovat chovu lvů berberských teprve nedávno. V roce 2015 sem přicestovali bratři Terry a Basty z Olomouce, kteří zabydleli výběh po Sultánovi a Else, starém páru lvů, kteří byli kříženci a potomky spolu neměli.

Berberští lvi jsou ještě chováni na Slovensku, v Bojnicích. Zde od roku 2013 žije samec Aslan, k němuž se v roce 2014 přidaly sestry Gina a Buzeta z Olomouce. A právě Gina se na konci roku stala matkou dvou lvíčat, Zary a Ramzese.

Lev berberský je dnes v přírodě již vyhynulý, proto se v lidské péči objevuje mnoho kříženců. Čistokrevný berberský lev totiž musí mít kořeny ve lvinci marockých králů v Rabatu. Je tedy nesmírně těžké dávat dohromady nové, nepříbuzné páry. Mláďata jsou přesto velmi vítaná – a právě Česká republika se řadí mezi nejúspěšnější chovatele na světě.

Zdroj: Archiv autora