Ve volné přírodě zvířata tráví většinu času hledáním potravy, obranou svého teritoria či únikem před predátory. Oproti tomu v chovu v lidské péči, kde jsou zvířata oproštěna od těchto potřeb, často dochází k narušení přirozeného chování, vzniku nudy a následně i stereotypnímu chování.
V zooologické zahradě nemají zvířata tolik co na práci. Je nutné tedy jinak uspokojovat fyzické a psychologické potřeby zvířat a navodit přirozené chování a pohodu. Takzvaný enrichment, neboli obohacení přírodního prostředí, se může rozdělit do několika kategorií: potrava, prostředí, hračky a enrichment zaměřený na smysly.
Potrava představuje nejčastější způsob využití enrichmentu. Už za obohacení prostředí se považuje, když ošetřovatel nedá potravu do misky, ale rozhází ji po výběhu. Tím vyvolá aktivitu u zvířete, jež nepřijde automaticky k misce, ale musí vykazovat činnost hledáním. Pamlsek se může i zamrazit do ledu či poschovávat.
Další oblíbenou činností hned po jídle je hra. Neboť každý tvor si rád hraje. Nejedná se pouze o mláďata, ale i dospělé jedince. Proto nechybí v zoo ani využití hraček. Stačí se jen pořádně zamyslet a určitě si každý na nějakou vzpomene. Třeba se vám vybaví opice, které dovádí na houpacích sítích, nebo obrovské balóny u šelem. Velice často se hračky kombinují s jídlem, aby upoutaly více pozornosti zvířat a hned je neomrzely.
Stejně tak je důležitý další bod, a to prostředí, v němž je zvíře chováno, protože i to ovlivňuje kvalitu života. Jen si vezměte, že v počátcích zoologických zahrad měla klec jen čtyři stěny a uprostřed prostoru bez jakéhokoliv vybavení bylo zvíře. Dnes už je tento výběh nepřípustný a dbá se, aby uměle vytvořené prostředí se co nejvíce přiblížilo přirozenému prostředí, v němž se daný druh vyskytuje.
V neposlední řadě je enrichment zaměřený na smysly. Zvířata se setkávají s novými vůněmi, jako jsou koření nebo zředěné parfémy. Dokonce i nahrané zvuky mohou simulovat přirozené prostředí.
Nový enrichment by neměl způsobit stres zvířete, jenž by mohl vést i k jeho nespokojenosti a agresivitě, ani nesmí být nijak nebezpečný. Správný enrichment se musí vybírat zvířatům podle jejich možností, nesmí se zapomínat na přirozené prostředí, na které jsou zvířata psychicky a fyziologicky přizpůsobená. Například hnědý medvěd ocení ve výběhu stromy, které by oproti tomu u ledního medvěda mohly představovat nebezpečí pádu a vážného zranění.
Aby enrichment plnil svůj účel, je nutno vzít v potaz nejen druh zvířete, ale i jeho věk a stav. Staré zvíře má jiné nároky než mladé, pokud má už špatné klouby, nebudeme jej nutit lézt na strom pro hračku, ale umístíme ji na zem. Proto je pro ošetřovatele důležité znát svá zvířata. Musí věnovat pozornost společenskému seskupení a hierarchii, aby nedocházelo ke zbytečným konfliktům.
Nemělo by ale dojít k omylu, že je možné využít enrichment jako náhradu za nevhodnou stravu, špatnou velikost ubikace, péči a podobně. Enrichment umožňuje pouze zvířatům prožívat zajímavé situace a hlavně být šťastnějšími. Enrichment se nevyužívá pouze v zoologických zahradách, ale můžete jím zlepšit i život vašich mazlíčků. Další články na toto téma připravujeme.
Zdroje: Saint Louis Zoo, Nashville Zoo, Wild Welfare
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…