Další divocí koně přijeli do rezervace, doplnili zubry

Cestu dlouhou zhruba dvanáct stovek kilometrů mělo za sebou stádo divokých koní z anglického Exmooru, kteří dnes přijeli do rezervace v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou. Čtrnáct klisen dorazilo k aklimatizační ohradě v lokalitě Traviny po třinácté hodině.

Z dlouhé cesty, která trvala déle než den, byly nejnáročnější poslední metry. Kvůli nočnímu dešti se totiž polní cesta změnila v rozbahněnou klouzačku. K ohradě tak musely transport s koňmi táhnout hned tři traktory. Kvůli náročnému terénu však speciální nákladní vůz nedojel až k aklimatizační ohradě. Divocí koně tak po vypuštění z transportu museli projít 130 metrů dlouhým koridorem, který improvizovaně vytvořily automobily a výstražná páska.  „Po cestě měly klisny žízeň a všechny se zastavily u kaluží na cestě, aby se poprvé napily ve svém novém domově,“ popsal první okamžiky po příjezdu Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

„Transport přestály klisny bez zranění. Teď je čeká bouřlivé období, kdy si budou zvykat na nové prostředí plné neznámých podnětů i na sebe navzájem,“ vysvětlila etoložka Martina Komárková z Univerzity Karlovy a Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Podobně, jako první stádo divokých koní, které přijelo letos v lednu na pastvinu v Milovicích, budou se v prvních dnech klisny držet pohromadě a reagovat útěkem na jakýkoliv rušivý podnět. „Zároveň budou ale zaujaty řešením vzájemných vztahů, tedy budou na sebe častěji a prudčeji reagovat, aby si ujasnily pozice v hierarchii,“ dodala Martina Komárková. Po přibližně čtrnácti dnech podle ní přijde zklidnění a koně se začnou více věnovat pastvě.

Přestože se pastvina Traviny u Benátek nad Jizerou nachází ve stejném vojenském prostoru, kam v lednu přijelo první stádo divokých koní, má druhé stádo k dispozici poněkud odlišné prostředí. „Část plochy pokrývá mladý les. Vidět divoké koně v takovém prostředí je velmi nezvyklé. Koně budou moci tuto část využívat hlavně jako úkryt za nepříznivého počasí, jinak budou samozřejmě dávat přednost otevřené stepi,“ popsal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Divocí koně budou několik týdnů v aklimatizaci. Pak se připojí ke stádu zubrů, kteří před deseti dny přijeli ze tří polských rezervací. Atraktivní zvířata by se měla stát cílem šetrné turistiky. „V těchto místech plánujeme vybudování cyklostezky a na několika místech také pozorovatelny pro návštěvníky,“ konstatoval Pavel Štifter, místostarosta města Benátky nad Jizerou.

Cílem návratu velkých kopytníků je nejenom vracet do přírody původní druhy velkých zvířat, ale především s jejich pomocí chránit a obnovovat ohrožené stepní biotopy s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů, které se s nimi vyvíjely po tisíce let.

Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Na péči o divoké koně může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.

Zdroj: Česká krajina, o.p.s.