Další výhoda zebřích pruhů: přistání na černobílém podkladu se hmyzu nedaří

Skutečnost, že se bodavý hmyz viditelně vyhýbá černobílému vzorečku zebří srsti, je vědeckému světu již delší dobu známá. Důvod však doposud nikdo řádně neobjasnil. Nově publikovaná studie přichází se zajímavým vysvětlením: ovádům se na černobílé srsti nedaří dobře přistávat.

Funkcí prapodivného zebřího zbarvení může být nepochybně více – ochrana před predátory, individuální rozlišení členů stáda, snížení tělesné teploty či obrana před hmyzem. Podrobněji si o nich můžete přečíst v našem dřívějším článku zde. Ostatní rozebírané výhody černobílého zbarvení dokážeme pochopit. Proč by ale mělo fungovat též jako repelent proti hmyzu?

Svět hmyzíma očima

Mouchy a ovádi nebývají mezi velkými kopytníky příliš oblíbení. Ale ani oni nemají snadný život. Stačí se podívat na stádo krav a představit si na chviličku pobyt v malém hladovém okřídleném těle. „Pozor, zprava letí ocas!“ Rytmické zaškubání podkožních svalů, které dobytčata bravurně ovládají, způsobuje co chvíli lokální zemětřesení. Navíc se vás rozměrné kravské tělo, na němž se chcete jen maličko přiživit, každou chvilku pokusí vyválet v bahně či přimáčknout k ohradě. Mouchy krouží nad stádem, přeletují mezi jednotlivými zvířaty, pár vteřin posedí a už zase zbrkle odlétají, aby z nich nebyl mastný flek. Žádná velká pohoda. Jedno je však jasné: dokonalé zvládnutí umění přistát-odletět je základem úspěchu.

Koně v převleku

Tim Caro z University of California s kolegy navrhli dvě podoby pokusů, které měly chování bodavého hmyzu u skupiny býložravců zmapovat. V jednom případě se jednalo o prosté sledování přeletů ovádů v blízkosti zeber a koní chovaných v zajetí na téže farmě. V druhé části pokusu se vědci zaměřili výhradně na koně, které přehodili lehkými síťovými dekami. Zatímco „obyčejné“ deky byly černé nebo bílé, některá ze zvířat nastrojili neobyčejně – převlékli je do dek se zebřím vzorem od krku až po klouby nohou.

Výsledky ukazují, že zebry (a za zebry převlečené koně) létající hmyz obletoval v podobné míře jako koně „normální“. Na černobílém vzoru ovšem ovádi špatně přistávali. Pravděpodobně se jim nedařilo dostatečně zpomalit. Mnohdy proto do pruhovaného zvířete pouze narazili a letěli dál. Nedokázali se tedy ani tak snadno nakrmit krví. Na „zebry“ ve výsledku usedlo až o čtvrtinu méně much, což už je vcelku zajímavé číslo. Na nekrytých hlavách všech koní („zeber“ i obyčejných) však v průběhu pokusu přistávalo zcela srovnatelné množství hmyzu. Ochranou tedy skutečně musel být právě pruhovaný vzor.

Pruhovaná výpomoc

S černobíle proužkovanou koňskou dekou proti hmyzu se na trhu setkáme už nyní. Hlavním důvodem jejího prodeje má být pravděpodobně vtípek typu „sousede, podívejte, máme doma zebru“. Jak ale ukazují výzkumy, pruhy skutečně snižují pravděpodobnost přistání ovádů na těle a přidají tak maskovaným koním trochu toho klidu. Samotná mechanická ochrana je však nejdůležitější – žádný ovád se přes deku neprokouše. Bez ohledu na to, zda je pruhovaná, červená či modrá. Divoké zebry jsou na tom v tomto ohledu přece jen o něco hůře.

Zdroje: Sciencedaily.com, Plog.org