Další horké novinky z oboru etologie, tedy vědy o chování zvířat, na sebe nenechaly dlouho čekat. Vědci dokazují, že některé druhy hadů umějí do určité míry spolupracovat při shánění potravy.
Společný koordinovaný lov není nic nového pod sluncem u smeček lvů, vlků či hyen. Ale u hadů? Málokdo by u těchto zdánlivě netečných a obvykle solitérně lovících zvířat očekával dostatek mozkových a pohybových kapacit pro společný lov kořisti. Nenechme se však zmást – naše tendence podceňovat dovednosti některých skupin živočichů může být založena jen na prostém nedostatku důkazů.
Sledovat hadí lov v přírodě na vlastní oči se poštěstí jen málokomu. Vladimir Dinets, profesor psychologie na univerzitě v Tennessee, pojal tento úkol profesionálně a vědecky zdokumentoval schopnost určité spolupráce při lovu u kubánských hroznýšů. Hroznýšovec kubánský (Chilabothrus angulifer), jak se tento druh hada správně jmenuje, rád loví netopýry i kaloně. Disponuje schopností lapat tyto okřídlené savce za letu (např. v ústí jeskyně, v níž se přes den ukrývají). Chňapat po letícím soustu dokáže i v krkolomné pozici – zavěšen ocasem a zadní částí těla u stropu jeskyně.
Hroznýšovci sledovaní profesorem Dinetsem často lovili ve dvou či tříčlenných „skupinách“. Ve vletovém otvoru se rozmístili v přiměřených vzdálenostech od sebe jako řetízky korálkového závěsu a významně tak zvýšili vlastní loveckou úspěšnost Osamocený hroznýšovec občas odcházel z loveckého místa bez večeře. Pokud ale vchod do jeskyně okupovalo více hadů, prakticky vždy byl některý z nich úspěšný, neboť prolétající netopýři se nedokázali hadím zubům vyhnout. Poté nakrmený lovec opustil jeskyni a uvolnil svou pozici dalším hladovcům.
V popisovaném případě lze skutečně uvažovat o použití výrazu „spolupráce“. Dokumentován byl ale v minulosti i hromadný lov v případech, kdy se u zdrojů potravy shromáždí velké množství hadů a chňapají po kořisti tak zběsile, až je dříve či později některý z nich úspěšný. O koordinaci lovu v pravém smyslu slova se sice nejedná, šance na úspěch jedince se však přesto zvyšuje. Neuvěřitelné lovecké akce se podařilo natočit týmu BBC při dokumentování hromadného líhnutí mořských leguánů. Na straně zuřivých lovců figurovali užovkovití hadi druhu Pseudalsophis biserialis, v roli kořisti čerstvě vylíhlá mláďata leguánů mořských (Amblyrhynchus cristatus).
Scénu jako z perfektního akčního filmu si můžete vychutnat v následujícím videu, které pro prchající kořist nakonec dobře skončí. Zapátráte-li ale po dalších podobných snímcích, pravděpodobně zjistíte, že větší štěstí mívají hadi. Nesmíme se však nechat strhnout bezhlavým fanděním prchajícímu leguánovi – i beznozí plazi se čas od času potřebují najíst. Byť tak, na rozdíl od býložravých leguánů, činí na úkor někoho dalšího.
Zdroje:
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…