Hadilov písař: nebojácný dravec s nevinným vzhledem

Dravec hadilov písař (Sagittarius serpentarius) získal své pojmenování na základě vzhledu připomínající úředníka. Za jeho elegantním zevnějškem se však skrývá drsný a nebojácný lovec, který si troufne ulovit třeba i jedovatého hada. 

Když Angličané poprvé v roce 1800 spatřili na savanách a polopouštích na jih od Sahary elegantní ptáky s dlouhýma nohama, začali jim říkat „secretary“. Viděli totiž v jejich podobě tehdejší anglické sekretáře. Ti si oblékali šedé vesty, tmavé kalhoty po kolena a používali pera z husích brků, které nosili za ušima. Stejně tak má hadilov dlouhé tmavé brky v zadní části hlavy připomínající právě husí pera. I zabarvení těla je dosti podobné tehdejšímu oblečení — hadilov má dlouhá šedá křídla s ocasním peřím a černým peřím končícím uprostřed nohou.

Ze stejných důvodů se u nás dobře ujalo označení písař. Naproti tomu latinské označení (Sagittarius), jenž odkazuje na hlavová pera, znamená v překladu lukostřelec. Podobně trefné je i označení hadilov. Přestože na první dojem působí elegantně a křehce, je hadilov schopen ulovit jakéhokoliv hada. Dokonce i jedovatého. Hadilov patří do řádu dravců (Accipitriformes) a do čeledi hadilovovitých (Sagittariidae), ve které je jediným zástupcem. Jeho hmotnost dosahuje až 4,3 kilogramů a rozpětí křídel kolem 212 centimetrů

Potravu si udupe

Potravu  hledá v páru nebo v malých rodinných skupinách. Po jídle pátrá celý den na svém území, které může mít velikost až 50 kilometrů čtverečních. Dává přednost savanám s rozptýlenými akáty a krátkými trávami, kde snadno nalézá kořist. Pomalu prochází vegetací a rozhlíží se po malých savcích, plazech či ptácích. Nepohrdne ani velkým hmyzem. Jeho největší zbraní jsou silné nohy a mrštnost. Objevená kořist nemá moc velkou šanci na únik. Nezalekne se dokonce ani jedovatých hadů. Během útoku hadilov nejen kope, ale i roztáhne svá obrovská křídla. Jimi odvádí pozornost a také je využívá jako obranný štít. Snižuje tím riziko zranění, například uštknutí.

Křídla mu kromě jiného pomáhají v udržení rovnováhy. Rychlost a síla, kterou dokáže pták vytvořit v nohách, je tak velká, že se britští vědci z Hawk Conservancy Trust rozhodli o provedení pokusu. Samici hadilova Madeleine nechali ulovit velmi realisticky vyhlížejícího gumového hada. Celý pokus prováděli na desce ukryté pod zemí, jenž měřila sílu kopů hadilova. Výsledek měření ukázal,  že zkoumaná samice dokázala vyvinout sílu při kopu odpovídající 20 kilogramů. To je pětinásobek její tělesné hmotnosti. Kontakt ptačích nohou a hada trval pouhých 15 milisekund.

Chodec či letec?

Hadilov tráví velkou část dne na zemi. Během jednoho dne dokáže ujít průměrně 20 až 30 kilometrů. Proto může někdo snadno nabýt dojmu, že tento dravec neumí létat, což není pravda. Patří mezi výborné letce. Elegantní dojem mu ve vzduchu trochu kazí jeho dlouhé nohy. Nejčastěji ho lze zahlédnout, jak se vrací na nocoviště či hnízdo postavené vysoko v korunách akácií. Atraktivní pohled na něj je pak zejména při námluvách. K těm dochází v jakoukoliv část roku v závislosti na dostatku potravy a probíhají tak, že samice se samcem stoupají v širokých kruzích, během nichž provádí různá akrobatická čísla. Předvádí například volné pády dolů, při nichž se spolu pevně drží drápy. Námluvy hadilovů velmi připomínají namlouvací rituály jiných dravých ptáků.

Na stavbě hnízda se podílejí oba partneři. Jako materiál využívají především větve, listy, různé traviny, ale také savčí chlupy. Hotovi s výsledným hnízdem, jenž měří na šířku od 1,5 až do 2,4 metru, jsou zhruba za 6 měsíců. V dalších letech jej s úpravami využívají opakovaně. Do hnízda samice snáší jedno až tři světle zelená vejce. Za 42 až 46 dní se mláďata líhnou po sobě s odstupem 2 až 3 dnů. Během krátké doby po opuštění hnízda jsou ještě závislí na rodičích a učí se dovednostem lovu. Jakmile potomci vědí, jak se postarat sami o sebe, obvykle opouštějí území rodičů. Ale i v následující době rodiče ještě občas dovolují mladým sdílet s nimi území a podílet se na společných lovech. Zhruba po dvou měsících mladí opouštějí rodiče definitivně a daný pár může znovu zahnízdit.

Symbol ve státním znaku či na poštovní známce

Někteří farmáři v jižní Africe chovají hadilovy na svých pozemcích. Ochočený dravec zbavuje jejich pozemky jedovatých hadů a tím snižuje riziko uštknutí. V zajetí se může dožít i 18 let. V České republice hadilova lze vidět v Zoologických zahradách ve Zlíně, v Praze, Olomouci a ve Dvoře Králové. Hadilova písaře najdeme vyobrazeného na státním znaku Súdánu a Jihoafrické republiky, jako symbol ostražitosti a vojenské síly. S oblibou je také zobrazován na poštovních známkách mnoha afrických států.

Zdroje: Jedovaté hady loví nohama, k jejich udupání vyvine neuvěřitelnou sílu – iDNES.cz, Sekretářka Birdová | San Diego Zoo Zvířata a rostliny, ADW: Střelec serpentarius: INFORMACE (animaldiversity.org), ZOO ZLÍN – Hadilov písař (zoozlin.eu)