Jsou kočky v přírodě skutečnými predátory?

Představují volně se pohybující domestikované kočky pro ptáky a malé savce vážné riziko? Nebo jde o pomluvu a náš miláček na procházkách loví výhradně myšky?

Od přírody šelmou

Navzdory tvrzení některých kočičích majitelů téměř všechny volně se pohybující kočky venku loví ptáky i hlodavce. Čím lépe jsou krmeny, tím lépe se jim lov daří, neboť si, na rozdíl od skutečně divokých šelem, mohou dovolit plýtvat energií na zabíjení kořisti, kterou později ani nesežerou.

Snad každý kočičí majitel, jehož zvíře může občas vyrazit bez dozoru do volného terénu, se setkal s ne zcela idylickou scénou. Jeho miláček ke dveřím hrdě předložil několik hlodavců či vážně zraněného ptáka. S touto skutečností se musíme smířit – kočka je šelma a šelmy loví. Bez ohledu na kastraci.

Přesná data pro českou kotlinu k dispozici nemáme, pomozme si ale údaji z USA. Lidé zde chovají přes 86 milionů koček, přičemž nejméně polovina z nich může chodit ven. Nevíme, kolik zvířat kočka při potulkách skutečně zabije, ale průzkumy mezi majiteli koček uvádějí, že na prahu před jejich dveřmi skončí v průměru dvě až tři kořisti za měsíc. Vynásobeno počtem koček tak získáme vysoká čísla. Vědci odhadují, že v USA padnou domácím kočkám ročně za oběť stovky milionů ptáků a víc než miliarda drobných zvířat (myší, hrabošů, plazů i veverek).

Kočky proto skutečně představují vážnou hrozbu pro volně žijící živočichy a jejich řádění není dobré podceňovat. Pokud naši „šelmu“ pouštíme bez kontroly ven, máme na snižování stavů drobných obratlovců nemalý podíl. Rolničky na krku obvykle nic neřeší, případně pomohou jen proti některým druhům kořisti. Na ptáky podle dostupných studií funguje poměrně dobře kočičí „bryndák“.

 

Zdroj: F. and M. Sunquist. The Wild Cat Book. The University of Chicago Press, 2014