Jste lechtiví? Nejste sami!

Published by
Markéta Šmalcová

Myslíte si, že se jsou lechtiví jenom lidé? Pak vás musíme vyvést z omylu. I ve zvířecí říši je mnoho druhů, které jsou lechtivé. A některé se dokonce i smějí.

Na polechtání jsou citlivé i kočky. | Kredit: Sham Hardy, CC BY-SA 2.0

Mezi lechtivá zvířata patří kočky a psi, ale i žraloci

Zřejmě původní příčinou reakce na polechtání byla ochrana před bodavým hmyzem, pavouky a štíry. Základní odezvu na pošimrání má tedy kdekterý živočich, a to včetně našich oblíbených mazlíčků – koček a psů. I větší zvířata na lechtání reagují – například koně se otřásají, aby se zbavili much, které je šimrají na zádech, a dokonce i žraloci mají pod čenichem místo citlivé na polechtání, snad kvůli slunečnímu světlu, které může pošimrat i mořského predátora. Některá zvířata však reagují o poznání vynalézavěji než pouhým otřesením: koaly na stres vyvolaný polechtáním mohou reagovat plácnutím ušima.

Zatímco pro koaly šimrání a pošťuchování není nic příjemného, někteří tučňáci se polechání nevyhýbají:

Opice se polechtání zasmějí

Gorilám slouží lechtání k upevnění sociálních vazeb.
Kredit: Derek Keats, CC BY 2.0

Ačkoli lechtivých zvířat je mnoho, druhů, u nichž byla vědecky prokázán smích v odezvě na pošimrání, je o poznání méně. Mezi tyto výjimečné živočichy, kteří na silnější polechtání reagují vokalizacemi podobnými lidskému smíchu, patří někteří primáti. Mladí šimpanzi jsou lechtiví zejména v podpaží a lechtání jim vyvolává ve tváři různé grimasy, ale i úsměv. Stejně jsou na polechtání citliví i mladí orangutani, gorily a bonobové. K čemu tato vzácná vlastnost slouží? Vědci uvádějí, že skrze lechtání se mohou utužovat sociální vazby ve skupině (například mezi rodiči a potomky). Někteří odborníci se dokonce domnívají, že lechtivost projevující se smíchem také pomáhá mláďatům rozvíjet obranné reflexy – tendenci chránit citlivá či zranitelná místa, jako jsou žebra či krk.

Ani krysy se nebrání smíchu

Výzkumy zabývající se lechtivostí a smíchem zvířat se specializovaly především na opice. Díky psychologovi z washingtonské univerzity Jaaku Pankseppovi však byla zjištěna podobná reakce na polechtání jako u opic i u mladých krys. Zjistil, že když si krysy hrají, vydávají vysoké ultrazvukové frekvence. Když pak zkusil pak polechtat pod ušima na 170 exemplářů malých krys, u všech pokusných zvířat zaznamenal jejich specifický „krysí smích“. Je možné, že smích v reakci na polechtání pramení z velké hravosti krys.

Krysy jsou známy výjimečnou hravostí. | Kredit: Staffan Vilcans, CC BY-SA 2.0

Zasmát se umějí i psi

Jak mnozí majitelé psů vědí, i psi se rádi smějí, a to zejména při hře. Vokalizace podobné smíchu nemusí být vyvolány přímo polechtáním, jsou však spojeny se sociálními interakcemi s lidmi i psy a podle výzkumu z roku 2005 i s pozitivními pocity a redukcí stresu. Smích je zkrátka zdravý, a to nejen pro lidi, ale i pro jejich zvířecí přátele.

Mopsí smích | Kredit: Link Humans, CC BY 2.0

Zdroj:

Markéta Šmalcová

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

2 roky ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

2 roky ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

2 roky ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago