Inteligence a komunikace

Záhady sloní paměti

Published by
Olga Hušková

Sloni jsou zvířaty s obrovským mozkem a nebývale dobrou pamětí, která jim pomáhá při bezpečném pohybu v krajině i sociálních interakcích. Co je příčinou nebývalého rozvoje inteligence těchto tlustokoždců i jejich skvěle vyvinuté schopnosti komunikace?

Sloni jsou zvířaty společenskými a komunikace s dalšími členy skupiny je pro ně nesmírně důležitá | zdroj: https://www.ecolife.zone/ethical-animal-tourism/

Ženy a sloni nikdy nezapomenou, že jim někdo ublížil“, napsal v jedné ze svých povídek britský spisovatel Saki. Vtipně tak rozvinul okřídlené anglické tvrzení, které se v češtině vžilo pod obratem „mít sloní paměť“.

Hemisféry na váze

Mozek slona váží kolem pěti kilogramů, což je zhruba čtyřikrát víc než ten náš. Hmotností jej překonají pouze někteří kytovci, u kterých váha mozku atakuje hranici devíti kilogramů. Pravda, poměrově k tělesné hmotnosti člověk se svými 1,3-1,4 kg mozkové hmoty jednoznačně vítězí. Nicméně ve srovnání s dinosaury, jejichž obří těla řídil obsah mozkovny o váze menší než 100 gramů, mají sloni mozky vyvinuté velmi dobře. V jednom směru jim dokonce patří prvenství mezi savci – přední lalok mozku slonů je největší v poměru k celkové tělesné váze. A právě přední lalok mozkový zodpovídá za zpracování zvuků a paměť.

Sloní lebka – obrovské zuby, pevné frontální kosti pro uchycení chobotu… a zatraceně velká mozkovna | zdroj: wikimedia.com

Mozek slonů (bez ohledu na konkrétní druhy) se podobá lidskému mozku složením i komplexností. Sloni projevují pokročilé intelektuální dovednosti a emoce. Mohou pociťovat smutek, znají altruismus, dokážou si hrát a používat nástroje, mají sklony k umění a uvedomují si vlastní osobnost.

Z center pro výcvik slonů přicházejí zkazky o zvířatech, která neomylně rozpoznala nevlídné ošetřovatele i po dlouhých letech vzájemného odloučení. V zoologických zahradách si sloni velmi dobře pamatují, kdo jim dal injekci. Hlavním příčinou vynikající sloní paměti však nepochybně není nutnost poukazovat na drobné křivdy, nýbrž – přežít.

Velké tělo vyžaduje palivo

Sloni jsou obrovští a věčně hladoví. Při své enormní potřebě potravy zkonzumují až 300 kilogramů biomasy za den. Procházejí proto při pastvě velké území, střídají zdroje a průběžně zhodnocují, kam zamířit v období nedostatku. Zároveň jde o zvířata žijící ve stádech. Musejí si pamatovat hierarchii své skupiny, rozeznat kolegy z okolních „spřátelených“ stád i zatoulané potenciálně nebezpečné cizince. Sociální vztahy a potřeba četné komunikace ženou u všech druhů živočichů velikost mozku významně nahoru, jak je nejlépe patrné na lidském příkladu.

Sloni potřebují k přežití obrovské množství biomasy | Zdroj: wikipedia.org

Znalosti vítězí

Sloní stáda vede obvykle matriarcha – zkušená samice. Pamatuje si cesty k napajedlům i migrační trasy a mladší slonice a mláďata od ní čerpají zkušenosti. Jak je tato role důležitá se nejlépe ukáže v případě krize. Vědecké výzkumy ukazují, že starší samice, které už opakovaně zažily období sucha, dokázaly přimět svoje stádo k migraci za jinými zdroji. Skupinka patřící významně mladší vůdčí samici však zůstala na místě a uutrpěla velké ztráty na životech mláďat.

Voda je v suché savaně životně důležitá a je potřeba vědět, kam za ní vyrazit. Zdroj: maxpixel.net

Voda je v suché savaně životně důležitá a je potřeba vědět, kam za ní vyrazit. Zdrop: maxpixel.net

Jiná studie z roku 2011 dokládá, že starší sloni s přímou zkušeností se lvím útokem reagují na nahrávku lvího řevu se znepokojením, zatímco mladší jedince přehrávaný zvuk nikterak nevzrušuje. Dále bylo zjištěno, že sloni dokážou rozlišovat hlasy i oblečení lidí a vyhodnocovat je podle nebezpečnosti. Obezřetnost projevují při nahrávkách řeči dospělých Masajů, kteří na slony často útočí. Hlasy jiných keňských etnik či masajských dětí a žen je však zneklidňují podstatně méně.

Mladí sloni se učí správnému pohybu krajinou od svého stáda | zdroj: flickr.com

Skvělá paměť se však může stát slonům osudnou. Především v kontaktu s lidmi. Pytláci z celého stáda nejčastěji zabijí právě vůdčí slonici – má v důsledku vyššího věku velmi vzrostlé kly a navíc se snaží svoji skupinu bránit. Stádo bez vůdce posléze bezcílně bloumá krajinou a jeho členové umírají v důsledku nedostatečné znalosti pohybu v savaně. Slonům, s jejich dlouholetými tradičními migračními trasami, také značně komplikují život rozrůstající se vesnice a ploty. Stádo kvůli nenadálé překážce nemůže pokračovat v přesunu naučeným směrem. Bloudí v měnící se krajině a vystavují se zbytečným konfliktům s lidmi. Svou konzervativnost bohužel sloni hned tak nezmění.

Zdroje: www.livescience.com, www.wonderopolis.org

Olga Hušková

Share
Published by
Olga Hušková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

8 měsíců ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

9 měsíců ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

11 měsíců ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

12 měsíců ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

12 měsíců ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

1 rokem ago