Koně proměnili pastvinu v bylinkovou zahrádku

K nepoznání proměnili divocí koně pastvinu v Milovicích, na níž se pasou od letošního ledna. Objevily se tam nejenom stovky nových trsů vzácného hořce křížatého, který se údajně dříve používal k léčbě moru a jako léčivo pro zvířata, ale také množství dalších léčivých bylinek.

„Pastvina se stává jednou velkou lékárnou. Namísto hustých porostů agresivních travin se zde objevilo velké množství léčivek. Našli jsme zde například česnek planý, česnek ořešec, užanku lékařskou, plošně zde roste šalvěj luční, čičorka pestrá, řepík lékařský, hadinec nebo třezalka,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Pro další rostliny koně vytvořili ideální podmínky a léčivky se zde objeví v příštích letech. Především na vrcholcích tisíců lučních mravenišť, která byla dosud utopená ve vysoké trávě, vznikly díky opasením koňmi sušší a prosluněnější stanoviště ideální pro mateřídoušku. „Jakmile jsou mraveniště vysvobozena z vysoké trávy a vystavena slunci, mravenci na ně začnou snášet semínka různých aromatických bylin, která pak využívají jako zdroj nektaru. Vznikají tak mravenčí zahrádky, které jsou úplně odlišné od vegetace v okolí. Aby mraveniště nezastínily stromy, luční mravenci v jejich okolí sbírají semena dřevin a odnášejí je co nejdále od nich,“ dodává Miloslav Jirků.

Proměnu pastviny potvrzují také botanici. „Deset měsíců po zavedení pastvy je změna ve vegetace očividná. Koně se dle předpokladů pasou selektivně. Některá místa tedy jeví výrazné snížení biomasy a ve vegetaci jsou vyšlapané ochozy, což je myslivecký termín pro stezky vyšlapané divokou zvěří, poukazující na oblíbené trasy,“ popisuje Eva Horčičková z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Za velmi pozitivní lze považovat spásání dominantní a expanzivně se chovající třtiny křovištní. I na nejsilněji ovlivněných plochách oproti tomu zůstává řada dvouděložných rostlin, kterým se koně zjevně vyhýbají – například hlaváč žlutavý, řepík lékařský či chráněný hořec křížatý,“ doplňuje Eva Horčičková. Na spasených místech se rovněž vyskytují ledence přímořské.

Potenciál pastviny nebyl zatím vyčerpán, rozsáhlé plochy jsou zatím málo dotčené. To je důležité pro nadcházející období, aby koně měli dostatečné „zásoby“ pastvy na zimní období, kdy nebudou přikrmováni.

„V létě koně preferují trávy, na podzim se přidává ovoce stromů a keřů, například hloh a šípky, a v zimních měsících koně spásají travní stařinu a okusují dřeviny. Pro péči o zarůstající krajinu je tedy velmi podstatná celoroční přítomnost býložravců,“ zdůrazňuje Eva Horčičková a dodává: „Koně nerovnoměrnou pastvou podporují některé struktury ve vegetaci a jiné přetvářejí. Vznikající mozaika na milovické pastvině toho začíná být pěkným příkladem a lze předpokládat postupné zvyšování její rozmanitosti.“

Pastvu koní zkoumají také vědci z České zemědělské univerzity. „Cílem výzkumu je stanovit dynamiku kvality potravy u koní v Milovicích na základě obsahů hlavních živin, jako je dusík, fosfor, vápník, hořčík, frakce vlákniny, ligninu a dalších. Je sledována změna obsahů těchto živin nejen v trusu, ale také v potravní nabídce, a to jednak v plochách pasených koňmi i nepasených oplocených ploch, které slouží jako kontrolní vzorek nepasené vegetace,“ vysvětluje Pavla Hejcmanová z České zemědělské univerzity. Trus se analyzuje za různá roční období, aby rozbory pokryly situaci na jaře, v létě a na podzim. Poté, co budou na hlavní pastvinu vypuštěni pratuři, zaměří se výzkum sledující kvalitu potravy na pastvině také na ně.

Na péči o divoké koně a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.

Zdroj: Česká krajina, o.p.s.