Vědecký výzkum přinesl objektivní zhodnocení skutečnosti, kterou bychom nejspíš odhadli vlastním citem – koně dokážou rozeznat lidské emoce. Jejich rozlišovací schopnost je však překvapivá. Na základě pouhé fotografie poznají rozzlobený lidský obličej od veselého. S ohledem na značně odlišnou mimiku lidské a koňské „tváře“ přitom rozhodně nejde o věc snadnou.
Na začátku byl jednoduchý pokus – 28 koním experimentátoři ukazovali fotografie tváří pozitivně a negativně naladěných osob. Koně nebyli pro pokus nikterak trénováni a pocházeli z několika jezdeckých a nájemních stání v Anglii, vyfotografované osoby jim byly zcela neznámé. Vědci v průběhu pokusu netušili, kterou z fotografií koni ukazují, aby nedošlo k ovlivňování výsledků. Negativní reakci (po spatření „špatně naladěné“ osoby na obrázku) rozpoznali autoři výzkumu na základě zvýšení tepové frekvence koní, stresového chování a skutečnosti, že si neoblíbenou fotografii prohlížela zvířata levým okem.
Preference levého oka při sledování negativně laděných lidských tváří byla zaznamenána již v minulosti např. u psů. Ač to na první pohled vypadá bláznivě, i zde máme vědecké vysvětlení – s ohledem na křížící se zrakové nervy odpovídá přednostní využití levého oka v této situaci zpracovávání přijatých informací pravou polovinou mozku. Pravá mozková hemisféra slouží (mimo jiné) k vyhodnocení podnětů spojených s ohrožením. Hrozí-li tedy nebezpečí, zvířata dávají přednost levému oku. Některé výzkumy naznačují, že se emotivnější (vzrušivější) koně častěji natáčejí k problému, jemuž hodlají čelit, levou stranou hlavy (levým okem), i v případě plánované obrany. Je proto v zájmu bezpečnosti majitelů naučit se toto chování rozlišovat a správně jej vyhodnotit.
Koně v provedené studii reagovali o poznání intenzivněji na negativní podněty (fotografie rozzlobených lidí). Toto chování je logické – ze strany veselého ošetřovatele i jezdce pravděpodobně koni nebezpečí nehrozí a nevytrhne jej proto z dosavadního klidu. Rozčílená osoba ale může ublížit, kůň se proto stává ostražitým a nervózním. Prozatím nebylo zjištěno, zda schopnost „číst v lidské tváři“ získali koně tisíciletým soužitím s lidmi (ve smyslu koevoluce), či zda jde o individuální zkušenosti konkrétního jedince získávané s věkem.
Jisté ale je, že naši náladu koně poznají. Nepřenášejme na ně proto zbytečně svůj neklid, pokud se jich netýká. Napočítejme do dvaceti, uklidněme se a vcházejme do stáje s neutrální tváří či dokonce s úsměvem. Naši koně to skutečně ocení – a příjemná vyjížďka nám zajisté bude rychlou cestou k vlastní pohodě.
Zdroje:
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…