Zoologické zahrady

Korsak – liška s tajemným jménem

Published by
Vojtěch Ondřej Smolík

Zatímco v českých lesích se můžeme setkat s liškou obecnou, středoasijské stepi jsou domovem drobné lišky s pozoruhodným názvem korsak (Vulpes/Alopex corsac). V Česku tyto šelmy chová pouze zoo v Hluboké nad Vltavou.

Korsak v letní (vlevo) a v zimní (vpravo) srsti | Kredit: Vojta Ondřej Smolík

V letní a zimní srsti je korsak k nepoznání

Korsak patří mezi vůbec nejmenší druhy z rodu lišek – v kohoutku nepřesahuje výšku 30 centimetrů a jeho váha činí nanejvýš čtyři kila. V porovnání například s již výše zmíněnou liškou obecnou má však v poměru k tělu delší uši. Pro korsaka je také charakteristický huňatý ocas a žlutošedá či žlutobílá srst se stříbrným nádechem. Výrazné rozdíly jsou na korsakovi viditelné v letní a zimní srsti. Zatímco v létě se šelma pyšní tmavším, uhlazeným kabátem, v zimě její srst získává onen stříbrný nádech a několikanásobnou délku.

Korsaci v letní srsti | Kredit: Vojta Ondřej Smolík

Na rozdíl od lišky obecné se korsak lesům vyhýbá

Tato psovitá šelma obývá stepi a polopouště střední Asie od území Kazachstánu až po východní část Mongolska a Číny. Na rozdíl od lišky obecné se zásadně vyhýbá lesům. Útočiště korsaci nalézají v opuštěných norách po jezevcích nebo svištích; vlastní nory si vyhrabávají zřídkakdy. Žijí společenským životem, čímž se liší od většiny druhů lišek – rodinné skupinky proto většinou sdílí jeden společný úkryt. Pro korsaky je typický noční způsob života, ale v zajetí jsou aktivní i ve dne. Jejich potravu tvoří zejména drobní obratlovci, ale nepohrdnou ani hmyzem nebo bobulemi. Největší hrozbu pro ně představují vlci, orli a další draví ptáci.

Období páření probíhá začátkem kalendářního roku. Samice rodí po dvouměsíční březosti dvě až deset štěňat, která jsou až do podzimu plně fixována na matku a rodnou noru; až poté se začínají osamostatňovat.

Zajímavým faktem je, že korsaci postrádají silný liščí zápach. | Kredit: Vojta Ondřej Smolík

Za korsaky do Hluboké

V rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad se v současné době můžete s korsaky setkat pouze v Jihočeské zoologické zahradě Hluboká nad Vltavou. Tamější chov započal v roce 2013 dovozem samce a samice ze Zoo Kaunas v Litvě. Tento pár našel domov v menší expozici, která je součástí expozičního celku Nová setkání, díky kterému se návštěvníkům zcela poprvé ukázaly druhy zvířat, jako jsou tygři ussurijští, medvědi plaví, rosomáci sibiřští nebo právě lišky korsak. V zatravněném výběhu mají korsaci k dispozici kromě budek na spaní také padlé kmeny stromů, které jim slouží jako odpočívadlo nebo jako rozhledna.

V roce 2014 byla k dosavadnímu páru přivezena jedna samička, čímž vzniklo chovné trio, které se více blíží přirozenému sociálnímu životu těchto lišek. Ještě tentýž rok se ošetřovatelé dočkali nadílky v podobě dvou štěňat, která se podařilo úspěšně odchovat. Obě mladé samičky ve věku jednoho roku odcestovaly do německé zoo Tiergarten Heidelberg.

U nás můžete korsaky spatřit v Jihočeské zoologické zahradě Hluboká nad Vltavou. | Kredit: Vojta Ondřej Smolík

Korsaci však nejsou na území České republiky žádnými nováčky. V minulosti je chovalo celkem šest zoologických zahrad (Brno, Jihlava, Liberec, Ostrava, Plzeň, Praha a Zlín), přičemž pražská zoo ukončila chov začátkem nového milénia, v roce 2001.

Hlubocké trio baví návštěvníky svou hravostí a čiperností téměř celý den až na malou polední pauzu, kdy se oddává odpočinku. Vyrazte i Vy za jedinými liškami korsak na našem území do nejstarší zoologické zahrady na jihu Čech.

Zdroje:

Vojtěch Ondřej Smolík

View Comments

  • Vidět je můžete i v malé ZOO ZÁJEZD kousek za Prahou

Share
Published by
Vojtěch Ondřej Smolík

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

8 měsíců ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

9 měsíců ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

11 měsíců ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

12 měsíců ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

12 měsíců ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

1 rokem ago