Nejen ptáci dokážou napodobovat zvuky jiných druhů zvířat. Tuto schopnost objevili vědci i u netopýrů a některých kytovců – nejnověji u kosatek.
Kosatka dravá (Orcinus orca) patří mezi největší zástupce čeledi delfínovitých. Obývá chladnější oblasti oceánů, váží 5–10 tun a měří i k deseti metrům. Je výborným lovcem vybaveným až deset centimetrů dlouhými zuby, s jejichž pomocí bleskově chytá ryby, ptáky, žraloky, velké hlavonožce i mořské savce. Volně žijící kosatky člověka nenapadají – jsou známy pouze ojedinělé útoky, při nichž si pravděpodobně kosatka spletla lidskou siluetu se svou tradiční potravou, například tuleněm. O poznání útočnější však mohou být kosatky chované v zajetí, pro svou učenlivost a atraktivní černobílé zbarvení často držené v zábavních mořských parcích. U těchto zvířat se – možná z nedostatku prostoru, pohybu či sociálních interakcí – mnohdy rozvíjejí poruchy chování a jejich agresivita stoupá.
Kosatky žijí v rodinných skupinách založených na mateřských liniích, které se sdružují do početnějších stád (v průměru 18 kusů). Jedná se o zvířata dlouhověká a věrná svým skupinám, pro něž je typický rozvinutý systém komunikace a dialektů. Každá rodina používá poněkud jinou skladbu zvuků popisovaných jako cvakání, hvízdání či „pulsní volání“ (vyrážení ostrých zvuků střídané tichými pauzami). Orientaci v prostředí navíc usnadňuje kosatkám echolokace.
Právě hlasový repertoár kosatek držených v zajetí vědce zaujal. Ukázalo se, že tři kosatky chované ve společnosti delfínů vykazují schopnost napodobovat delfíní zvuky a cíleně přibližovat skladbu vlastní komunikace „jazyku“ svých příbuzných. Ve svém akustickém projevu například omezily pulsní volání, neboť delfíni komunikují především cvakavými a hvízdavými zvuky. Jedna z kosatek začala dokonce napodobovat i úplně nový zvuk, který delfiny dříve naučili lidští chovatelé a s nímž se ona sama do té doby nesetkala.
Prokázaná imitační schopnost vypovídá hodně o vyspělosti mozku kytovců a jeho vysoké plasticitě, nepřináší ale žádný důkaz o tom, že by se kosatky s delfíny skutečně dokázaly „domluvit“. Přiznejme si ale, že také lidské schopnosti jsou v mnoha směrech omezené. Vědci dokážou analyzovat a porovnávat zvukové záznamy, přesto však konverzaci a zpěvům kytovců příliš nerozumí. Existuje-li tedy skutečně jakási funkční „řeč“ i mezi různými živočišnými druhy, můžeme při jejím hledání narážet také na limity vlastní, lidské.
Zdroj:
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…