Stejně jako lidé, i kosmani vnímají rozhovory mezi ostatními. Podle poslední studie zveřejněné v časopise Science Advances je takové chování důležité pro chod sociální struktury, ve které kosmani žijí.
O vnějších projevech chování kosmanů, malých opic pocházejících z Brazílie, už vědci zjistili mnoho díky behaviorálním výzkumům. Avšak o jejich fungování mysli a zejména o „vnitřní perspektivě“ jednotlivců se toho vědělo jen velmi málo. To se rozhodl změnit tým vědců vedený Rahelem Bruggerem na univerzitě v Curychu.
Kosmani jsou podle nich pro tento typ výzkumu ideálním druhem díky své úzce propojené sociální struktuře. Žijí ve vysoce kooperativních skupinách, které se skládají přibližně z 15 rodinných členů, přičemž za výchovu mláďat jsou zodpovědní nejen rodiče, ale i mnoho dalších členů klanu. Jak se ale kosmani rozhodují, kdo je spolehlivý a kdo ne?
Vědecký tým sledoval 21 dospělých kosmanů narozených v zajetí. Těm pouštěl záznam ze skrytého mikrofonu, ze kterého zněl hlas dvou dospělých „konverzujících“ kosmanů. Na jedné nahrávce byly například zvuky, které tyto opice vydávají, když se navzájem dělí jídlo. Druhá zase prezentovala agresivní zvuky v reakci na mláďata dožadující se potravy. Pro kontrolu pouštěli vědci také zvuky volajícího jednotlivce, nejednalo se tedy o „konverzaci“.
Poté vědci snímali kamerami tváře kosmanů, aby zaznamenali teploty jejich nosu – hledali indicie, které by naznačovaly, že opice zvuky pochopily a vzbudily u nich odezvu organismu. Testy zjistily, že kosmani reagovali pouze na konverzující kosmany, nikoli na volání jednotlivce, což naznačuje, že chtěli odposlechnout, o čem se dvojice „baví“. Nejdříve opice vyslechly pozitivní rozhovor, a byly vpuštěni do místnosti se zrcadly. Poté jim pustily druhý, negativní, rozhovor a proces se zopakoval. Nakonec jim pro kontrolu pustili jen volání jednotlivce a opět je vpustili do místnosti.
Zrcadla byla v této místnosti proto, že kosmani nejsou schopní uvědomit si v zrcadle sami sebe, a tak věřili, že jejich odraz představuje opice, které uskutečňovaly zaznamenané hovory. Vědci zjistili, že se kosmani zajímali o tyto opice (odrazy) nejvíce poté, co ze záznamu slyšely záznam kosmanů dělících se o jídlo, protože je nejspíše shledaly užitečnými.
„Tato studie přispívá k rostoucímu množství důkazů, že mnoho zvířat není jen pasivním pozorovatelem interakcí třetích stran, ale že je také interpretuje,“ uvedla jedna z hlavních autorek a profesorka antropologie Judith Burkartová. Tým plánuje využít podobný postup i pro budoucí výzkumy, které se budou týkat například studia morálky.
Zdroj: Sciencealert
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…