Možná si pomyslíte, že se nám do titulku vloudil překlep. Není to ale tak – dnes se totiž vypravíme do Severní Ameriky za křepelem virginským (Colinus virginianus). Ačkoli taxonomicky spadá do stejného řádu hrabavých jako známá křepelka polní (Coturnix coturnix), jedná se o ptáky z různých čeledí a z různých koutů světa. Zatímco křepelka je zařazena do čeledi bažantovitých a jejím domovem je oblast Eurasie či severní Afriky, křepelové z čeledi křepelovitých jsou rozšířeni v Severní a Střední Americe.
Křepel virginský obývá převážně křovinaté oblasti, lesy a krajiny s hustým porostem, kde se může ukrýt před predátory, před nimiž ho také pomáhá schovat ochranné zbarvení. Skrývat se ale musí nejen před přirozenými predátory, ale i před člověkem: ačkoli je dle IUCN křepel virginský „téměř ohrožen“, v USA bývá velmi často loven.
Ačkoli maskování křepelové zvládají na jedničku, mají jednu nevýhodu – nedovedou létat tiše a na dlouhé vzdálenosti. Létání tedy využívají sporadicky, a spíše pokud se chtějí rychle přesunout do úkrytu. Aby tento handicap něčím vyrovnali, jsou překvapivě obratní a rychlí při pohybu po zemi.
Rychlost a hbitost křepelů se uplatňuje hlavně tehdy, pokud jde o jídlo:
Křepelové jsou také dobří zpěváci – ornitologové rozlišují bezmála dvacet různých typů volání. Mezi nejtypičtější zpěvy patří zvuk podobný hvízdnutí:
Rozmanitost hlasového repertoáru samozřejmě předvádějí zejména v období páření:
Možná nejpozoruhodnější jsou ale křepelí mláďata. Samice snášejí obvykle kolem 15 drobných vajec, která nebývají větší než 30×25 mm. Z těchto se po 23 dnech líhnou kuřata. Ačkoli mláďata po vylíhnutí dosahují rozměrů většího čmeláka a lehce se schovají i v malé dlani, jsou brzy téměř soběstačná. Již den po vylíhnutí se pohybují sama kolem hnízda. Péče a ochrany rodičů si pak užívají pouhé dva týdny, poté se již začínají osamostatňovat.
Zdroje:
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…