Vědci a ochránci přírody bijí na poplach. Na jihočeských silnicích při dopravní nehodě zahynul další los. V letošním roce se jedná již o druhého jedince tohoto zvířete, které je v České republice kriticky ohroženým druhem. Vědci odhadují, že v Česku žijí zhruba dvě desítky losů, z nichž jen za poslední rok uhynuli čtyři.
Zvíře přišlo o život přibližně 1,5 kilometru za obcí Studánky směrem ke státní hranici s Rakouskem. Automobil ho srazil ve chvíli, kdy přecházelo silnici, v neděli mezi půlnocí a jednou hodinou ranní „Opakované srážky aut s losy, i pozorování losů, které nám hlásí řidiči, jasně ukazují, že v Pošumaví je nejvyšší čas začít řidiče informovat o výskytu těchto zvířat zvláštní dopravní značkou,“ říká Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.
„Znovu jsme se obrátili na ministerstvo dopravy s žádostí o zavedení dopravní značky Pozor los!, jejíž instalaci na vybraných jihočeských silnicích jsme iniciovali již před dvěma lety. Jak se ukazuje, její zavedení je velmi potřebné,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Letos jde již o druhý případ, 17. března kolem šesté hodiny srazila řidička losí samici u Lipna, také v tomto případě zvíře střet nepřežilo. Další dva losi uhynuli loni v červnu vlivem stresu při nevydařeném odchytu migrujících zvířat v Brně. Vědci odhadují, že v Česku žijí zhruba dvě desítky losů. Z nich jen za poslední rok čtyři uhynuli. Jsou-li odhady velikosti české populace správné, pak jsme jen v posledních dvanácti měsících přišli o pětinu losů, kteří u nás žijí.
Los evropský patří mezi nejohroženější savce v České republice. Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky říká, že živočich podle něj potřebuje důkladnější ochranu. „V České republice patří los mezi zvláště chráněné a kriticky ohrožené druhy, ale specializovaná ochrana tohoto druhu u nás neexistuje. Pro státní správu ochrany přírody by mělo být prioritou vytvořit speciální režim ochrany, například v podobě záchranného programu, kde budou jasně definované krátkodobé a dlouhodobé cíle jak tento druh u nás udržet,“ uzavírá.
Na území České republiky vymizeli losi mezi 12. a 15. stoletím. Důvodem vyhynutí místní populace ve středověku nejen u nás, ale v oblasti celé střední a západní Evropě byl především lov. Jeho návratu v pozdějším období bránila řada změn krajiny způsobených člověkem. Například odvodňování mokřadů, změny vegetace, plošný převod lesů i orné půdy na chudé monokultury i fragmentace prostředí cestami a zástavbou.
Od druhé poloviny 20. století se losi do Česka začali znovu vracet. V roce 1957 byl zaznamenán výskyt prvního losa v okolí Ústí nad Labem, krátce na to byl neoprávněně uloven na Teplicku. Od té doby se losi na naše území přesouvali z Polska s různou intenzitou, vytvořili trvalou populaci na jihu Čech a šířili se odsud dále na jih a západ. Na počátku 80. let byla celková populace losů v Čechách odhadnuta na 30 až 50 kusů, z toho 20 až 30 kusů na Jindřichohradecku. Další populace se vytvořila na Českokrumlovsku, na pravém břehu Lipenské přehradní nádrže. Tři mikropopulace se zformulovaly po roce 1985 na Táborsku, Bechyňsku a na Nymbursku.
Od 90. let minulého století však stavy losů v Česku opět klesají. Tři mikropopulace zanikly, počty zvířat ve zbývajících dvou populacích se snižují. V současnosti u nás patrně nežije více, než 15 až 20 zvířat. Kromě pytláctví ohrožují losy hlavně nehody na silnicích.
Zdroj: Česká krajina, o.p.s.
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…