Nezapomenutelné námluvy bažanta arguse

Published by
Olga Hušková

Samec arguse okatého (Argusianus argus) dosahuje délkou ozdobných ocasních per i loketních letek evolučních limitů. Vybíravé samičky jej dohnaly na pokraj druhové sebevraždy.

Argus okatý  |  Kredit: Salix, Wikimedia Commons – CC BY-SA 3.0

Páva korunkatého zná každé malé dítě. Větší dítě si všimne podivného nesouladu mezi nenápadnou hnědou slepicí a vyparáděným samcem. A dospělý přemýšlí, jak asi mohla vzniknout barevná nádhera, kterou za sebou sameček táhne místo ocasu. Podíváme-li se na kohouta méně známého bažanta arguse z jihovýchodní Asie, který péřovou ozdobu dotáhl k dokonalosti, na první pohled nechápeme, že vůbec dokáže vyletět na strom. Zkuste mu ale ozdobné peří ustřihnout a všechny samice se k dříve atraktivnímu kohoutkovi obrátí zády.

Handicapová hypotéza

Významná pohlavní dvojtvárnost mezi samcem a samicí bývá typická pro polygamní ptačí druhy. Samice je zbarvena nenápadně, aby dokázala ochránit snůšku vajec, o niž se stará bez pomoci partnera. Peří samečků oproti tomu hýří barvami či různými tvarovými vymoženostmi a ozdobami, které jim na jednu stranu zajišťují zájem mnoha partnerek, zároveň však také významně ztěžují život. Nápadného kačera březňačky snadno rozpoznáme již z dálky, dlouhé ozdobné peří pávů či bažantů zas svému majiteli znesnadňuje vzlet a manévrovací schopnosti.

Let páva je poměrně náročný.  
Kredit: Servophbabu, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Samičky si ale parádu žádají. Vyberou si k páření právě takového jedince, který i přes své nádherné zbarvení či rozvinuté opeření dokázal dosáhnout pohlavní dospělosti a nebyl sežrán predátorem – jeho kvalitu prověřila evoluce. Samec přežil do dospělosti i přes svůj významný handicap, rozmnožil se a předává dál své geny, což vypovídá o jeho zdatnosti.

V případě argusů délku nápadného peří ovlivňují dva hlavní mechanismy – pohlavní výběr samiček pera samců postupně protahuje až na hranici únosnosti, zatímco tlak predace (útoky přirozených nepřátel) si žádá jejich zkrácení. Přehnaně „krásný“ samec již nedokáže v přírodě přežít a geny pro bohaté opeření tak nikomu nepředá.

Tok argusů je zážitkem

Dospělý kohout arguse je na svou pernatou parádu patřičně hrdý a musí ji umět prodat. Předem si připravuje amfiteátr pro zamýšlené představení – plochu několika metrů čtverečních podrostu upraví, vyčistí od rostlin a láká na ni samičky. Při toku samotném předvádí délku, neporušenost a barevné vzorce peří v působivém vějíři, který neustále natřásá a staví slípce do cesty. Délka loketních per arguse může dosahovat 80 cm, ocas až 140 cm. Etologické pokusy prokázaly, že uměle prodloužená brka samců zvyšují jejich atraktivnost pro samice, a to i přesto, že v přírodě takového „nadsamce“ nikdy nepotkají. Už dávno by si na něm někdo pochutnal.

Zdroj:

Olga Hušková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

8 měsíců ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

9 měsíců ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

11 měsíců ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

12 měsíců ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

12 měsíců ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

1 rokem ago