Zajímavosti a zázraky přírody

Otisky tlapek pomáhají při sledování a identifikaci volně žijících pand

Published by
Olga Hušková

Zastihnout v přírodě pandu velkou, známého černobílého „medvídka“, není vůbec snadné. O to obtížnější je pokusit se pandy spočítat. Vědcům však pomáhá moderní technika – nový program dokáže identifikovat jednotlivá zvířata podle stop a dokonce rozliší, zda jde o samce či samici.

Přirozenou potravou pand je bambus.| Zdroj: Pixabay.com

Vzácné a… drahé

Pandy velké (Ailuropoda melanoleuca) patří i přes svou nízkou početnost k nejznámějším exotickým savcům. Nepochybně jde o zvířata vzhledově výrazná a roztomilá a lidé je všeobecně kladně přijímají. V zajetí se pandy obtížně rozmnožují, potravní specializace černobílé šelmy navíc ztěžuje chov v zoo, neboť je potřeba neustále zajišťovat dostatek bambusu. Pokud chtějí zoologické zahrady ve světě vystavovat pandy, musejí navíc platit zemi původu, Číně, velmi drahý „pronájem“, který za obvyklých podmínek činí 1 milion dolarů ročně. Všechna mimo Čínu narozená mláďata se také automaticky stávají čínským majetkem.

Chov pandy velké v zajetí je drahá legrace. Každé zvíře spotřebuje denně pořádnou porci bambusu, a ještě je za něj nutné platit tučný „pronájem“. | Zdroj: Pixabay.com

Pod ochranou člověka

Panda se v minulosti stala symbolem Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a ochranářské aktivity jsou tomuto tvorovi mimořádně nakloněny. Přežití černobílých krasavců v přírodě zůstává z velké části v rukou člověka. Některé v zajetí odchované pandy bývají vypuštěny zpět do přirozeného prostředí a pro dobře probíhající záchranné programy je nutné vědět, jaká je početnost zvířat a jak se jim daří. Vzhledem k nízké populační hustotě pand a jejich oblibě v obtížně přístupných terénech je však právě tento základní požadavek pro mapovatele pořádný oříšek. Samotnou pandu spatří mimo zoo málokdo – mnohem častěji lze nalézt pozůstatky po pandí hostině (okusy větviček) či exkrementy. A samozřejmě též stopy.

Kompaktní tvar pandích končetin usnadňuje jejich rozlišování. | Zdroj: Wikimedia Commons

Otisk tlapek místo počítadla

Jako horkou novinku zkoušejí vědci využít ke sledování aktivity a početnosti pand interaktivní software zvaný FIT (Footprint Identification Technique). Program umožňuje za použití chytrého telefonu nahrát stopu pandy nalezenou v terénu a podrobit ji analýze. Otisk se následně zaeviduje jako nově zjištěné zvíře, nebo se spolu s údaji o času a poloze přiřadí k již dříve zaznamenané pandě. Přesnost tohoto systému činí více než 90 % a zaznamenaná data lze okamžitě sdílet a porovnávat s existující databází. V terénu navíc mapovatel potřebuje pro evidenci stop jen telefon s tímto programem a pravítko.

 

S vysokou přesností lze identifikovat pandy také pomocí DNA analýz, jak tomu bylo doposud. Tato metoda je však závislá na laboratorním rozboru, což zpožďuje dodání výsledků, a je též poměrně drahá. Stopy samy o sobě jsou podobně jako DNA pro každé zvíře jedinečné, ať už jde o velikost, tvar či strukturu. Člověk je rychle rozeznat a zařadit nedokáže, počítač to však v této situaci bez větších problémů zvládne. Software FIT vybere ve stopách znaky typické pro každého jedince a podle nich dodá každému otisku správnou „jmenovku“.

Může pomoci i dalším šelmám

Do mapování pand se díky novému programu mohou zapojit i laikové, obyvatelé pandami obydlených oblastí, kteří při nalezení stop pandy mohou odeslat údaje do centrální databáze. FIT software samozřejmě není nastaven výhradně na pandy – může být použit pro široké spektrum druhů, a usnadnit tak sběr informací o pohybu zvířat a jejich početnosti. V současnosti je nakonfigurován pro 16 živočišných druhů a do budoucna by měl být uzpůsoben také k mapování ohrožených kočkovitých šelem: jaguárů, irbisů a gepardů.

Zroje: ScienceDaily.com

Binbin V. Li, Sky Alibhai, Zoe Jewell, Desheng Li, Hemin Zhang. Using footprints to identify and sex giant pandas. Biological Conservation, 2018; 218: 83 DOI: 10.1016/j.biocon.2017.11.029

Olga Hušková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago