Skupina sedmi zubrů z polských rezervací přijede příští týden do přírodní rezervace, která vznikla v místech bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice-Mladá ve Středočeském kraji, na rozhraní Nymburska a Mladoboleslavska. Je to historicky největší transport těchto ohrožených zvířat do České republiky.
Příjezd zubrů do Přírodní rezervace Milovice se však oproti původním plánům opozdí. „Polská strana nám bohužel během dneška oznámila, že se polským veterinárním orgánům nepodařilo v pátek odpoledne propojit s celoevropským systémem evidujícím transporty zvířat a proto nemohly pondělní transport zubrů zanést do systému a povolit. Ani během dneška se polským kolegům nepodařilo problém vyřešit. Nový termín by nám kolegové z Polska měli sdělit během pondělního rána,“ informoval Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
Zubři za několik týdnů najdou nový domov v lokalitě Traviny na prostoru zhruba 120 hektarů. Tento prostor, který zahrnuje jak vzácné stepní porosty, tak plochy porostlé dřevinami, nabídne zubrům vhodné prostředí a dostatek potravy tak, aby mohly být celoročně bez přikrmování. Výjimkou může být extrémní počasí, kdy by v rezervaci dlouhodobě ležela vysoká sněhová pokrývka.
Sedm samic pochází ze tří polských rezervací Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy. Polští odborníci sestavili chovnou skupinu tak, aby šlo o nepříbuzné kusy. Nejstaršímu zvířeti je sedm let, nejmladšímu dva roky. Původně měl v pondělí přijet také samec, ten však neprošel přísnými veterinárními testy. Z Polska tak přijede za stádem jiný zubří býk s několikadenním zpožděním.
Zubři patří v České republice k původním živočišným druhům. Člověkem byli vyhubeni až ve středověku. Právě na území středních Čech se přitom našly jedny z posledních archeologických nálezů dokládajících přítomnost zubrů na našem území, pocházejí z Libice nad Cidlinou na Nymbursku a jsou z období 10. století.
Do středních Čech se zubři vrátili ještě v době působení arciknížete Ferdinanda Tyrolského, českého místodržitele. Ten se pokoušel tato zvířata zavést do brandýských lesů. V zimě let 1549‒1550 tam vypustil zubřího býka, ke kterému později přikoupil samici. Další zubry dal arcikníže dovézt z Ruska do křivoklátských lesů.
Návrat zubrů do České republiky je nejstarším projektem společnosti Česká krajina, na kterém pracuje od svého založení v roce 2007. „Přestože jsme se zubrům začali věnovat výrazně dříve než divokým koním a praturům, do České republiky přijíždějí v rámci milovické přírodní rezervace jako poslední ze tří klíčových druhů velkých kopytníků. Jejich dovoz byl legislativně i organizačně nejsložitější,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „O to větší poděkování patří těm, kteří projekt od samého počátku podporovali,“ doplnil.
Zubři budou po příjezdu pobývat v dvouhektarové aklimatizační ohradě. Poté budou vypuštěni na hlavní pastvinu. Krátce na to je doplní druhá skupina divokých koní, kteří přijedou z anglického Exmooru. „Pro vznik přirozené mozaiky je klíčová právě kombinace velkých turů, v tomto případě zubrů, a divokých koní. Každé z těchto zvířat se zaměřuje na jiný typ potravy a pase se jiným způsobem. Koně spásají především traviny, zubři spásají jiné spektrum bylin a budou více odstraňovat náletové dřeviny,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Takto kombinovaná pastva zabraňuje, aby na lokalitě začaly některé rostliny převládat na úkor jiných.
První část rezervace otevřela společnost Česká krajina letos v lednu. Do lokality Pod Benáteckým vrchem u Milovic tehdy přivezla první skupinu divokých koní z Anglie. V říjnu je pak doplnila skupina šesti praturů dovezených z Holandska. S lokalitou na Travinách tak rozloha rezervace na území bývalého vojenského prostoru dosáhne přibližně sto šedesáti hektarů.
Na péči o zubry může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.
Zdroj: Česká krajina, o. p. s.
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…