Novinky

Po stopách tygrů: sibiřští králové

Published by
Michal Peterka

Jedním z nejoblíbenějších zvířat v zoologických zahradách jsou mezi návštěvníky bezesporu tygři. Málokdo však tuší, že existuje několik poddruhů, které jsou od sebe leckdy těžko rozlišitelné. Dnes se blíže podíváme na tygry ussurijské a na jejich chov v českých zoo.

Tygr ussurijský je třetí největší šelmou světa. | Kredit: © Vojta Ondřej Smolík

Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica), neboli také tygr sibiřský či amurský je nejmohutnějším tygřím poddruhem – hmotnost samců může dosahovat až 300 kg. Žije na Dálném východě, konkrétně v Mandžusku a v Číně. Od ostatních poddruhů tygra bychom ho mohli odlišit například zbarvením – tygr ussurijský je světlejší, pruhy v jeho kožichu jsou spíše tmavě hnědé, než černé. Ve své domovině je vrcholným predátorem, který loví prasata, jeleny či zajíce.

Jeho přirozený nepřítel je jediný – člověk. Ohrožuje ho ničením jeho přirozeného výskytu a loví ho pro kožich. Kvůli tomu se stavy tohoto druhu ve volné přírodě stále snižují, přičemž momentální odhad činí 500 jedinců. Jedná se tak o ohrožený druh.

Sibiřského tygra chová v České republice hned několik zoologických zahrad. Jaké jsou příběhy jejich chovu a které jedince v nich dnes můžeme potkat?

Zoo Praha

pražské zoo se první jedinec tohoto druhu možná objevil již během 2. světové války, kdy sem přišel samec Franz. Protože však dodnes není zcela jisté, zda šlo opravdu o tygra ussurijského, skutečně prvním doloženým „ussurijákem“ se v roce 1953 stala samice Máša. Pražské zoo se podařilo odchovat přes 50 mláďat této šelmy.

V současné době jsou v zoo chovány 2 starší samice. Jednou z nich je šestnáctiletá Marylei, která má původ až v daleké Kanadě. V pražské zoo je od roku 2004. Doplňuje ji devatenáctiletá samice Mája, která je v Praze teprve krátce – začátkem října letošního roku sem přijela z ostravské zoo, kde starý tygří výběh čeká demolice. Její příchod můžeme považovat za příklad výborné spolupráce mezi českými zoologickými zahradami.

Donedávna žil v Praze také samec Xeron, který se stal mnohonásobným otcem v několika zoologických zahradách. Uhynul letos ve věku 18 let. Na obě dámy se můžete přijít podívat do výběhů v severní části zoo.

Tygřice Marylei při krmení. | Kredit: © Michal Peterka

Zoo Zlín

První tygrem ussurijským ve zlínské zoo se stal samec Bajkal, který přišel v roce 1968 z německého Rostocku. V období mezi lety 1980 až 1983 se ve Zlíně podařilo odchovat celkem osm mláďat. Poslední samice jménem Cita žila v zoo až do roku 2001, kdy došlo i k výstavbě nového tygřince.

V roce 2005 dorazila z ruského Čeljabinsku samice Tanja, která se samcem Xeronem v roce 2009 zplodila 3 mláďata – Martyho, Alexe a Tery. Úspěch zopakovala i se samcem Josefem v roce 2013, kdy porodila dvojčata Kimberly a Dextera a následně také v roce 2016, kdy porodila trojčata.

Zlínská zoo se pyšní rozlehlým venkovním výběhem. | Kredit: © Vojta Ondřej Smolík

Zoo Olomouc

Mláďata tygrů jsou velmi hravá a ráda dovádí v bazénu.
Kredit: © Michal Peterka

V zoo na Hané začal chov tygrů ussurijských v roce 1976 příchodem samice Sumby z královédvorské zoo. Té se narodilo celkem 5 mláďat, přičemž poslední, Octavia, měla být pokračovatelkou chovu. Ten se však nepodařil, a to i přesto, že vystřídala několik partnerů. V roce 2003 přišel do zoo samec Skip, též původem z královédvorské zoo.

V současné době je v Olomouci chována samice Betty a samec Amur, kterým se v roce 2015 narodily samičky Rozálka a Julie.

Zoo Plzeň

Počátky chovu sibiřských tygrů v Plzni sahají do roku 1978, kdy z Prahy přišla samice Mája. Plánován byl také transport samce Ludvíka ze stejné zoo, ten však během převozu náhle zemřel. V srpnu téhož roku dorazil z liberecké zoo samec Caesar-Matěj. Mláďata tento pár na svět nikdy nepřivedl.

Obnova chovu začala v roce 2003 příchodem samce Maugliuse. K němu se o rok později přidala samice Tsamara z Kanady, která je sestrou samice Marylei z pražské zoo. Následující rok se tomuto páru narodily samičky Berry a Bella. Maugliuse později vystřídal samec Boris, který však byl neplodný. V roce 2011 proto dorazila další naděje, samec Bajkal – ten zplodil samečky Cyrila, Cicera a Césara. Stejně jako mláďata, i jejich otec později putoval do nového domova.

Dnes v zoo žije samice Tsamara a mladý samec Tiber, původem z královédvorské zoo. Oba můžete zahlédnout ve velkém výběhu v horní části zoo.

Tsamara v letních dnech často vyhledává venkovní bazén. | Kredit: © Vojta Ondřej Smolík

Zoo Hodonín

Chov největšího podruhu tygra začal v Hodoníně v 80. letech 20. století. Z té doby nepochází moc veřejných zpráv, je však jisté, že se zde narodilo několik mláďat. V letech 2000 a 2001 se podařilo odchovat celkem 6 tygřat – samce Hinda, Foxe, Charlieho, Artuše, Merlina a samici Upírku. Následně se odchovy zastavily, přičemž jedním z důvodů byla přítomnost hybridního samce Timura. Situace se změnila v roce 2012, kdy z maďarské Hoyerswerdy přišla samice Raja a o pár měsíců později z francouzského Amnéville samec Igor. Tomuto páru se v roce 2015 narodila dvojčata Šer Chán a Rádža.

Igor ve velkém výběhu v hodonínském pavilonu šelem. | Kredit: © Michal Peterka

Zoo Hluboká nad Vltavou

Nejnovějším chovatelem tygrů u nás je jihočeská zoo v Hluboké nad Vltavou. V roce 2013 sem přijel samec Oliver, původem ze Zoo Dvůr Králové. O rok později se k němu připojila samice Altaica ze Švédska. Obě zvířata jsou na připuštění ještě mladá, přesto však doufejme, že v budoucnosti se odchov podaří.

Tygřice Altaica v Hluboké nad Vltavou. | Kredit: © Michal Peterka

Ussurijští tygři jsou chováni také u několika soukromníků, například v zoo ve Dvorci či v zooparku v Habrkovicích. Na Slovensku bychom dokonce našli zařízení s názvem Oáza sibiřského tygra, která se na chov tohoto druhu specializuje.

Zdroje:

Michal Peterka

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago