Belgičtí vědci zjistili, že pobyt v prašném prostředí venkovských farem lidem prospívá. Jedince, kteří na farmách vyrostli, málokdy trápí astma a alergie. Nový poznatek může být do budoucna zužitkován při vývoji vakcín proti těmto nepříjemným civilizačním nemocem.
Logika říká, že děti, které vyrůstají venku obklopeny zvířaty, by měly být zdravější a odolnější. Opakovaně bylo pozorováno, že tito lidé opravdu znatelně méně trpí výše uvedenými chorobami. Teprve nyní však vědecký tým pod vedením prof. Berta Lambrechta a prof. Hamidy Hammad objasnil, proč je tomu tak.
Prvotní test podstoupily pokusné myši, které vědci vystavovali prachovým vzorkům z farem v Německu a Švýcarsku. Ukázalo se, že otestovaná zvířata jsou do budoucna plně chráněna před alergiemi na prachové roztoče. Ti jsou také nejčastější příčinou alergií u lidí. Na základě zaznamenané korelace začali vědci hledat odpověď na otázku, jaký konkrétní mechanismus rozvoji alergií brání. Zjistili, že působení prachu z farem zeslabuje intenzitu reakce slizničních membrán dýchacího traktu na alergeny produkované domácími roztoči. Hlavní roli zde hraje protein A20, který tělo vystavené inhalacím prachu na statku produkuje. Pokud byla tato bílkovina v plících experimentálně vyřazena z provozu, působení venkovního prachu již nehrálo žádnou roli z hlediska eliminace alergické a astmatické reakce.
Co se vyzkoumalo na myších, je třeba ozkoušet a potvrdit také na lidech. Vědecký tym prokázal, že lidé trpící alergiemi a astmatem vykazovali nedostatek proteinu A20. Dále prošla srovnávacím hodnocením skupina 2 000 dětí, které vyrůstaly na farmách. Většina z nich byla proti zmiňovaným alergiím chráněna. Pokud se náhodou vyskytla mezi těmito osobami výjimka, byla způsobena genetickou vadou konkrétního jedince na úseku týkajícím se proteinu A20. Ten proto u postižených osob fungoval špatně či vůbec.
Ani tato studie není ještě zdaleka u konce. Vědci se budou snažit zjistit, která konkrétní substance v prachu z farem je pro blokování alergií klíčová. Až se toto podaří, lze nová zjištění zapracovat do programu prevence alergií a astmatu. Bude-li výzkum pokračovat i nadále úspěšně, možná se jednou dočkáme dne, kdy necháme vlastní děti proti těmto chorobám očkovat.
Zdroje:
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…