Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund – WWF) došlo v globálním měřítku k poklesu populací volně žijících zvířat mezi lety 1970 a 2012 o 58 procent. U živočichů vázaných na sladkovodní vodu je toto číslo ještě vyšší – 81 procent. Hlavním důvodem je lidská rozpínavost a nedostatek zdrojů. Pokud bude podobná tendence pokračovat, hrozí do roku 2020 ztráta dvou třetin živočišného bohatství planety.
Kdo může ze dramatické početní poklesy divokých zvířat? Jsme to my, lidé.
Kredit: Malcolm Cerfonteyn, Flickr – CC BY 2.0
Člověk si žádá čím dál více prostoru. Zapomíná přitom však na zvířata… Kredit: Eva Rinaldi, Wikimedia
– CC BY-SA 2.0
Na vině takto dramatických propadů početních stavů zvěře jsou především lidé. Zdroje planety obtížně zvládají pokrýt naše nároky. Zemědělská produkce zabírá plochu o rozloze 1/3 zemského povrchu, lidské nároky na spotřebu sladkovodní vody činí 70 %. Rostoucí poptávka po potravních zdrojích a energii vede k rozšiřování hospodářských ploch a ničení původních porostů. Lidstvo ale neubírá zdroje pouze zvířatům – ohrožuje vzrůstající spotřebou i samo sebe.
Zpráva WWF ukazuje, že se musíme zamýšlet nad vlastní produkcí a konzumací. Zásadní kroky směřující k ochraně životního prostředí by měly být včleněny i do fungování státních systémů a vlád.
Základním průvodcem by se měl v tomto směru stát program „Agenda 2030“ přijatý na summitu OSN v roce 2015 („The 2030 Agenda for Sustainable Development“). Marco Lambertini, vrchní ředitel WWF, k tomuto problému podotýká, že přirozené a odolné životní prostřední je klíčem k boji s chudobou, zlepšení zdravotního stavu populace a rozvoji spravedlivé a prosperující budoucnosti.
Pokud budeme chtít světu pomoci, musíme tak začít sami u sebe.
Zdroje: sciencedaily.com, worldwildlife.org
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…