Koronavirová krize a s ní spojený útlum cestovního ruchu přináší i v přírodě překvapivé vedlejší efekty. Protože na pláže v jižním Thajsku dorazil oproti minulým rokům jen zlomek turistů, došlo na tamních plážích k prudkému nárůstu populace raků poustevníčků. Ti teď musí čelit „ubytovací krizi“. Pomoci se jim snaží dobrovolníci.
Raci poustevníček v ulitě měkkýše. Kredit: Pxfuel
K přemnožení raků poustevníčků došlo na některých ostrovech v národním parku Mu Koh Lanta. Mořští biologové jako hlavní důvod uvádějí, že zvířata přestali ohrožovat turisté. Ekonomika jižního Thajska je vysoce závislá na zahraničních návštěvnících, ale letos se uskutečnil jen malý zlomek z téměř 40 milionů mezinárodních příletů oproti loňskému roku. Důvodem je, že pandemie téměř zastavila globální leteckou dopravu.
Pro mořské druhy raků poustevníčků je typické, že obývají opuštěné schránky plžů. „Potřebujeme ulity, protože počet raků poustevníčků vzrostl odhadem až o desítky tisíc a na plážích pro ně už není dostatek lastur,“ řekl řediteli Národního parku Mu Koh Lanta Veerasak Srisatjung agentuře AFP. Kromě mladých jedinců mají problém i ti, kteří už odrostli ze svých starých ulit. Kvůli nedostatku mušlí se přestěhovali do kusů odpadu, které se válí na pláži, jako jsou plechovky, skleněné láhve nebo staré odhozené čepice. I na základě tohoto nešťastného pohledu se lidé rozhodli zvířatům pomoci.
Orgán národního parku požádal ty, kteří doma mají nasbírané mušle jako suvenýry, aby je darovali. Mušle a ulity mají zaslat poštou do kanceláře v provincii Krabi. Mnoho lidí prosbu vyslyšelo – doposud bylo přislíbeno asi 200 kilogramů mušlí. Dobrovolníci mohou pomoci i tak, že budou roznášet mušle po pláži na speciální thajské akci, která se bude konat 5. prosince.
Raci poustevníčci žijí v opuštěných schránkách jiných živočichů. Kredit: Pxfuel
Mořský biolog Thamasak Yeemin z univerzity Ramkhamhaeng připouští, že by populační boom mohl souviset s poklesem cestovního ruchu. „Pokud je v pobřežních oblastech jen malý počet turistů, mohlo by to být možným faktorem vysvětlujícím vysokou míru přežití korýšů,“ řekl agentuře AFP, ale upozorňuje, že svou roli v populační expanzi může hrát také počasí, mořské proudy, zásoby planktonu či predátoři.
Zdroje: Sciencealert, Wikipedie
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…