Posvátná kráva je v Indii uctívaný tvor i zdroj problémů

Jedna z věcí, které k Indii již neodmyslitelně patří, jsou krávy na ulici. Tato zvířata jsou v druhé nejlidnatější zemi světa chráněná, posvátná a nedotknutelná. Skot se tu pohybuje volně po ulicích a neustále hledá něco k snědku. Na jednu stranu představuje kráva pro Indy zdroj naděje a splněných přání, na druhou stranu jim přináší mnoho problémů – například v dopravě či politice. Jak se vlastně zrodila tato náboženská tradice a jak ustojí neustálý vývoj Indie? 

Zvíře, které plní přání

Pro mnoho Indů, kteří tvoří asi 80% celkové populace Indie čítající 1,3 miliard osob, je kráva posvátné zvíře. V indické mytologii je skot často znázorňován jako doprovod různých bohů. Například bůh Šiva jezdí na býkovi Nandovi, bůh pastýř Krišna byl zase podle pověsti pasáčkem krav. Ve starodávných textech se o krávě mluví jako o ‚Kamdhenu‘, neboli božské krávě, která plní všechna přání. Její rohy znázorňují bohy, její čtyři nohy pak antické indické texty a čtyři struky na vemeni pak představují čtyři pilíře života – materiální bohatství, přání, spravedlnost a spasení. Je ale třeba podotknout, že Indové krávu za božskou jako takovou nepovažují a neuctívají. Spíše v ní vidí posvátný symbol života, který má být uctíván a chráněn.

Víc dává než bere

Kráva je podle Indů ušlechtilé a poslušné zvíře, které lidem víc dává, než samo dostává. Produkuje pět základních surovin: mléko, sýr, máslo, moč a trus. První tři zmíněné patří neodmyslitelně do jídelníčku Indů, druhé dva produkty se používají při náboženských obřadech, jako chemikálie a jako palivo. U Indů je běžné, že si zvířata spojují s různými božstvy a považují je za posvátné. Například opici s hinduistickým opičím bohem Hanumanem, slona s hinduistickým bohem se sloní hlavou, který se jmenuje Ganéša. Žádné z nich ale není tak uctívané jako kráva.

Zabít ji je tabu

Nástupem buddhismu a džinismu, které preferují vegetariánství, přestali Indové jíst maso. V prvním století našeho letopočtu byly krávy spojované s bráhmany, členy nejvyšší kněžské kasty, kteří byli považování téměř za nadlidi. Zabít krávu se tenkrát rovnalo stejnému prohřešku jako zabít bráhmana a stalo se tak silným tabu.

Ne všichni samozřejmě s tímto názorem souhlasili. Posvátnost krávy není, podle profesora D.N. Jha, indického historika, který se problematikou posvátných krav zabývá, žádný mýtus. Jha ve své studii cituje starobylé indické náboženské texty, ve kterých se tvrdí, že Indové běžně skot konzumovali. To je ovšem v rozporu s názory některých indických radikálů, že konzumace hovězího masa přišla až s příchodem islámu. Americký akademik Wendy Doniger zase tvrdí, že Indové se ne vždy chovají ke kravám s úctou, jak tvrdí, že je občas i bijí a nechávají hladovět.

Pramen mnoha konfliktů

I dnes se občas v indickém tisku objeví zprávy o lynčování občanů, kteří se nezachovali pěkně k nějaké posvátné krávě nebo ji zkonzumovali. V minulosti se posvátnost krav stala mnohdy důvodem četných svárů a konfliktů. V roce 1983 umřelo při náboženském protestu  přes 100 osob a v roce 1966 přišlo o život dalších osm lidí při nepokojích před parlamentem v Dillí zatímco žádali všeobecný zákaz zabíjení krav.

Pod ochranou zákona

Dodnes zůstává téma posvátných krav v programu některých politických stran. Náboženské dědictví je přimělo ke stále naléhavější tvorbě zákonů ohledně konzumace a zacházení s posvátnými kravami. Vzniklo mnoho skupin na ochranu posvátných zvířat, jejichž členové se hlásí zejména k pravicovým stranám. Po schválení zákona v roce 2017, o prevenci násilí páchaném na těchto zvířatech, se prodej skotu v řeznictvích stal velmi obtížným. Zákon měl také těžké dopady na různé komunity, které naopak těžily z konzumace hovězího masa a pro které představovalo důležitý základ potravin, a to i z ekonomického hlediska.

Dopravní nehody a násilí

Americký zpravodaj Washington Post informoval o nepokojích, které kvůli posvátným kravám vznikají. Konflikt vidí především mezi radikálními skupinami Indů, kteří se nebojí trestat zejména muslimy, jež si dovolí vztáhnout na posvátný skot ruku. Existují také skupiny ochránců těchto zvířat, kteří se sdružují pod názvem „Save the Cow“ a násilím vnikají do domů za účelem nalezení inkriminovaného masa. Účastníci těchto razií dokonce natočili videa, která na sociálních sítích měla obří sledovanost.

Spory mezi radikálními Indy a muslimy by mohly také představovat problém v rámci politiky a voleb. Toto nepříznivé klima pak brání zemědělcům prodávat krávy poté, co jim skončí produktivita (průměrná délka života krávy je 20 let, z toho polovina se dá považovat za produktivní). Nechat si pak skot v péči stojí zemědělce velmi mnoho, proto je pak raději nechávají svému osudu. Výsledkem je potulování skotu po městech a vesnicích. Krávy se pak krmí, čím se dá, občas způsobují na problematických cestách nehody, nehledě na to, že hrozí nebezpečí i jim, když sežerou nějaký odpad obsahující například plast.

Daň pro blaho

Jako řešení problému uvažují některé nacionalistické strany o zavedení daně „pro blaho posvátných krav“ a vytvoření jakýchsi útočišť pro ně. Tyto stavby by se měly financovat z daní za alkohol apod. Také by asi nebylo od věci tyto krávy označit čipem, aby se jasně vědělo, která ke skupině patří.

Od jisté doby je ovšem ve velkých městech těžké narazit na nějakou posvátnou krávu. V roce 2004 se rozhodlo o odstranění 36 000 kusů dobytka z ulic Nového Dillí, hlavního města Indie, které počátkem roku 2000 zažívá ekonomický boom. Dalším krokem by mohla být eliminace krav také ze státních a okresních silnic.

Zdroj: Focus.it