Novinky

Pražská zoo slaví nový přírůstek. Jaký bude životní cyklus geneticky cenného orangutana?

Published by
Denisa Bartůňková

Zoo Praha chová orangutany od roku 1961 a narození mláděte je pro tamní chovatele velký úspěch. Malý orangutan se narodil 17. listopadu jednatřicetileté matce Mawar, která se o něj bude starat zhruba dalších osm let.  Protože ho zatím návštěvníci z důvodu protikoronavirových opatření vidět nemohou, rozhodli jsme se opičí mládě a jeho životní cyklus našim čtenářům trochu přiblížit. Orangutani sumaterští mají celkem pět životních stádií, které jsou podobné těm lidským.

Matka Mawar a její novorozené mládě. Kredit: Miroslav Bobek, Facebook Zoo Praha

Mládě z pražské zoo se momentálně nachází ve své první fázi života, která bude trvat do jeho dvou a půl roku věku. Orangutaní novorozenci váží zhruba jeden a půl až dvě kila. Na začátku života matka mládě kojí a malý orangutan rychle přibývá na váze. Orangutaní kojenec většinou mývá světlé pigmentované zóny kolem očí a tlamy, zbytek jeho obličeje bývá tmavší a je porostlý dlouhými chloupky, které legračně trčí kolem hlavy. V této fázi jsou maličcí orangutani naprosto bezmocní a odkázaní na péči své matky. Ty ale bývají velice pečlivé a starostlivé a jinak na tom není ani zkušená matka Mawar, která si podle ošetřovatelů zatím vede skvěle. Svého potomka poctivě kojí, neustále ho střeží a vozí na břiše, kde se mládě pevně drží za dlouhou srst.

Kolem dvou a půl let se mláďě dostává do takzvané juvenilní fáze, která bude trvat zhruba do patnácti let. V tomto období váží mládě kolem 6 kilogramů a postupně přibírá až na zhruba 15 kilogramů. Kromě váhy se ale juvenilní jedinec od kojence příliš neliší ani vzhledem, ani chováním. Stále tráví čas převážně ve společnosti matky. Čas od času se může odvážit k malému průzkumnému výletu do okolí, nebo si hraje se svými vrstevníky. Teprve až ke konci etapy se začne orangutan více osamostatňovat, až si nakonec postaví vlastní hnízdo poblíž toho mateřského.

Různé druhy dospělosti

Ve věku od 5 do 8 le orangutan prožívá adolescentní fázi života. Váží kolem 15–30 kilogramů a světelné skvrny na obličeji mu začínají mizet. Nakonec obličej zcela ztmavne. Během této doby mladí orangutani pořád udržují kontakt se svými matkami. Zároveň si ale při hraní ve skupinách vytvářejí stále silnější vztah s vrstevníky. Skupinou orangutanů jsou ale nadále považováni za mladé a nezkušené, a tak se kolem ostatních dospělých členů tlupy pohybují s opatrností, zejména se musí mít na pozoru v přítomnosti vůdčích samců.

Zatím se neví, zda je pražské mládě samec či samice. Pokud by bylo samičkou, dosáhlo by pohlavní dospělosti ve věku 8 let. V té době už mohou mít vlastní potomky. Samci ale v tomto věku vstupují teprve do stadia zvaného sub-dospělosti. Tato fáze trvá od 8 do 13 nebo 15 let a orangutani váží kolem 30 až 50 kilogramů. Jejich tváře jsou úplně tmavé a začínají se jim vytvářet typické lícní laloky. Také jim rostou chlupy, které připomínají vousy, naopak chlupy kolem tváře se zkracují. Už netrčí do stran, ale splývají podél lebky.

Výroba nástrojů

V této fázi se ale samci považují za dospělé pouze po fyzické stránce. Sociálně jsou pořád ještě nevyvinutí a i nadále se vyhýbají kontaktům s dospělými orangutany. Plné sexuální a sociální zralosti dosáhnou kolem 15. roku. Začnou bojovat o samice a vedoucí postavení ve skupině, nebo se odeberou k životu o samotě. Samci v této fázi váží mezi 50 a 90 kilogramy, mají dlouhé vousy, plně vyvinuté mozolnaté tváře a dlouhé vlasy.

Dlouhá splývavá rezavá srst je pro orangutany sumaterské typická a chrání je před tropickými dešti. Poznávacím znakem je i to, že na pažích jim rostou chlupy proti sobě – od ramene k lokti a od zápěstí k lokti. Obličej mají neosrstěný a šedý. Orangutani jsou skupinou primátů známou pro svou inteligenci, která se projevuje mimo jiné vyráběním různých nástrojů, kterými získávají potravu, jako je například hmyz a ovoce.

Život v zajetí

Hledání potravy, odchov mláďat, páření, spánek a veškeré další každodenní činnosti orangutanů se odehrávají výhradně na stromech. K pohybu v korunách jsou dokonale přizpůsobení a na zem slézají velice neradi. Proto musí mít ke svému životu přizpůsobený výběh v zoo, a tak mají ve své expozici spoustu lan a stromů, kde si rádi staví hnízda z dřevité vlny. Aby se zvířata zabavila, mají k dispozici na hraní například prostěradla a jiné hračky.

Samička Diri se seznamuje s novým sourozencem. Kredit: Miroslav Bobek, Facebook Zoo Praha

Až mládě samice Mawar povyroste, bude si také hrát s hračkami spolu se svou sestrou Diri. Podle ředitele zoo je listopadové mládě nejcennější orangutan v Evropě:  „Novorozené mládě je jediným pravnoučetem orangutanů, kteří přišli do zoo z lesů Sumatry, a je proto geneticky mimořádně cenné,“ napsal na web zoo Praha.

Zdroje: Zoo Praha vyjádření, zoo Praha orangutani, Wikipedia

Denisa Bartůňková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago