Připravil kočku Manx o ocas Noe nebo příroda?

Kočka bez ocasu, která umí hopsat jako králík, není výsledkem genetických experimentů člověka. Manská kočku, zkráceně Manx, je výsledkem hříčky přírody. Ta díky shodám náhod stvořila vzhledově sice zvláštní, ale povahově velice inteligentní, obratné a přítulné zvíře. 

Kdysi se objevila u jedné kočky na ostrově Man poblíž Anglie díky spontánní mutací bezocasost. Na ostrově nebyl velký počet koček, tím pádem zde byla omezená genetická rozmanitost. Jak se kočky křížily mezi sebou, začala bezocasost objevovat častěji. Nakonec se na ostrově Man stala běžnou. A tak lidé začali tomuto plemenu, o kterém pochází první zmínky z roku 1820, říkat Manx. Lidé si jí nakonec oblíbili a stala je jedním ze symbolů ostrovního národa a jeho kultury. Dříve ji bylo možné  dokonce nalézt vyobrazenou například na zdejších mincích.

O ocas ji připravil Noe

Stejně jako všechny domácí kočky z nedaleké britské a irské populace, jsou potomky africké divoké kočky (Felis lybica). Dnes se již ví, že bezocasá Manská kočka vznikla jako důsledek spontánní mutace. Dříve si však lidé vysvětlovali její původ všelijak, a tak o ní kolují různé smyšlené povídačky. Příběh o kočce bez ocasu se dostal například do biblického příběhu. V něm se vypráví, že o ocas kočku připravil Noe, když jí ho přibouchl do dveří Archy v momentě, kdy začalo pršet.

Jiné příběhy vysvětlují bezocasost a hopkání koček tím, že se jedná o křížence kočky a králíka. Někteří lidé dokonce tvrdí, že byl kočkám často na ostrově Man často přejížděn různými dopravními prostředky, hlavně motocykly. Důsledkem těchto havárií prý o ocas nakonec úplně přišla. Historka nejspíš vychází toho, že jsou na ostrově velmi populární motocyklové závody.

Nejedná se o handicap

Manx má tělo pevné a zakulacené, přední končetiny jsou výrazně menší než zadní. Díky tomu dokáže hopkat podobně jako králík, ale stejně tak se dokáže pohybovat i klasickou kočičí chůzí. U plemene Manx existuje více variant. První je typická Manská kočka úplně bez ocasu a je označovaná jako „rumpy“. Druhá varianta „stumpy“ se vyznačuje velmi krátkým pahýlovitým ocasem, nejčastěji stočeným, zatímco u „longy“ narůstá středně dlouhý ocas. Ve výjimečných případech se stává, že se některé kočce Manx narodí koťata i s normálně dlouhým ocasem.

Bezocasová varianta zvířete se však nevyskytuje jen u koček. Existuje například i potkan Manx, u kterého lze pozorovat, že mu ocas chybí. Manx potkani mají velké problémy s udržením rovnováhy. Kočka Manx ale na rozdíl od bezocasých potkanů s rovnováhou žádné problémy nemá. Dokáže se pohybovat velmi rychle a obratně skákat či lézt.

Manská kočka se mazlí, loví i aportuje

Kromě mrštnosti se kočky Manx vyznačují velkou inteligencí a sociálním chováním. Mají velice rády lidskou společnost a vyžadují, aby se jim věnovala pozornost. Proto by si ji neměli pořizovat lidé, kteří nebudou mít čas se jí věnovat. Kočka by v takovém případě strádala. Výhodou ale je, že se nejedná o nijak hlučné plemeno, spíše naopak. O pozornost si ve většině případů říká vrněním než mňoukáním.

Hravá povaha zůstává kočkám i v dospělosti a nejspíše i díky ní je lehko cvičitelná. Bez problémů se naučí dokonce i aportovat. Od svých předků si zachovaly lovecký instinkt, díky kterému se nehodí k jiným malým domácím mazlíčkům. Ale zato potěší každého, kdo chce kočku nejen na mazlení, ale i pro lov myší. V cizině jsou ceněny právě díky loveckým schopnostem. Dokáží chytit i větší kořist než myš, například dospělé krysy.

Pozor na přejídání

Tento výtečný lovec se vyznačuje i tím, že má velký apetit. Manx patří mezi kočky milující jídlo, a proto je nutné dávat pozor, aby se nepřekrmovaly a netloustly. Váhu je u nich potřeba hlídat, měla by se pohybovat v rozmezí od 3,5 do 5,5 kg. Proto by měly mít dostatek pohybu. Při vhodné péči se Manx může dožít 10 až 14 let. Pro svou inteligenci, společenské chování a lovecké schopnosti se Manx stala po celém světě.

Zdroje: Tuxedo, Wikipedia