Postávání na jedné končetině je pro plameňáky typické, často tak ale uvidíme stát i například čápy. Věděli byste, proč tito ptáci schovávají jednu nohu do peří?
Proč nám někteří ptáci vystavují na obdiv jen jednu nohu? | Kredit: Carlos M, Flickr – CC BY 2.0
I naši čápi čas od času postávají „na jedné“. | Kredit: cheva, Wikimedia
– CC BY-SA 3.0
Podivné chování plameňáků zajímá vědce již delší dobu. Objevily se různé teorie – šetření únavy nohou, zrychlení útěku před dravci (z odrazu jedné nohy totiž plameňáci v případě vyplašení „startují“), zlepšení stability zvířete při větru i snižování rizika bakteriální infekce pocházející z vody. Tyto možnosti však američtí vědci při důkladném výzkumu z roku 2009 vyloučili.
Na řešení „růžové otázky“ by totiž postačil i obyčejný selský rozum. Jedno pozorování vědců nás může postrčit správným směrem – plameňáci zřetelně častěji postávají na jediné končetině při pobytu ve vodě, nikoliv na břehu. A voda, na rozdíl od vzduchu, daleko lépe odvádí teplo z těla. Ptáci stojící na jedné noze proto ušetří značnou část tělesného tepla – druhou nohu bezpečně uloží do teplého peří. Vystavené končetiny navíc pravidelně střídají, aby si ani jednu z nich nepodchladili příliš.
Nejpravděpodobnějším řešením nastíněné otázky je proto termoregulace – plameňákům stojícím ve vodě „na jedné“ je zkrátka tepleji. A totéž pravděpodobně platí i pro čápy.
Zdroje: ekolist.cz, BBC
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…
