Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky – ptačí opylovače – jsme objevili již dávno. Ani u zvědavých kaloňů nás podobná služba květeně nepřekvapí. Ale že by se takovou aktivitou zabývaly zrovna žáby?
Základním předpokladem pro opylování rostlin živočichy je jejich závislost na sladkém nektaru – a neustálá potřeba strkat sosák (nos či tlamku) do nitra květin. Jedná se o oboustranně výhodný obchod. Opylovač s poměrně malým úsilím získává energeticky bohatou potravu, rostlina zase skvělou příležitost vyměnit své pohlavní buňky s jinou, často prostorově velmi vzdálenou. Obvyklá „chlupatost“ těl opylovačů, ať už jde o opravdovou srst či chloupky na těle hmyzu, usnadňuje zachycení pylových zrn.
Obojživelníci obvykle nenacházejí zálibu ve sladké šťávě a jejich kůže je poměrně hladká. Pro účel opylování proto nejsou ideálními adepty. Ale jak už to tak v přírodě bývá, v téměř každé živočišné skupině se nalezne „výtržník“, který se obrátí zcela jiným směrem. A nad svými příbuznými tím získá výhodu. Zatímco většina žabek a čolků lapá hmyz a drobné živočichy, drobné brazilské rosničce s vědeckým jméněm Xenohyla truncata zachutnal nektar. Rosnička hranatá, jak zní celý český název tohoto obojživelníka, byla popsána teprve v roce 1959. A teprve nyní u tohoto druhu zaznamenali vědci chování, které konvenční opylování rostlin nápadně připomíná. Dva jedinci rosniček byli spatřeni, kterak sají nektar s hlavou hluboce ponořenou do kalicha bílých květů brazilského ovocného stromu Cordia taguahyensis. Poté, co voňavou nádobku s nektarem opustili, ulpěla jim na těle zrníčka pylu, která mlsné žabky roznesly k jiným květům v pralese.
V dokumentovaném případě se patrně jedná o vůbec první doložené opylování květin obojživelníky. Hlavní autor publikované studie, Carlos Henrique de-Oliveira-Nogueira, uvedl pro Live Science, že jedinci žab z květů vylézali obaleni pylem, aniž by poškodili jejich strukturu. Zkoumané rosničky běžně loví hmyz a nejsou proto adaptované výhradně k pojídání nektaru. V celé Brazílii je navíc X. truncata jediným druhem žab, který si jídelníček obohacuje částmi rostlin.
Pozorování opylovacího chování u žab je v živočišné říši prozatím horkou novinkou a bude nutné jej podložit dalšími důkazy.
Kdo ví… třeba jednoho dne zjistíme, že si co květů rády zalezou i naše české rosničky zelené. Nechme se překvapit.
Zdroje:
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2352249623000101?via%3Dihub, www.livescience.com
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…
Přemýšleli jste někdy, které žijící zvíře vyvine při skusu největší sílu? Krokodýl? Žralok? Hyena? Pokud…