Psí čumák – vlhký, nebo suchý?

Jaký má být správný psí čumák? Vlhký, nebo suchý? Teplý, nebo studený? Správně je různý, podle okolností. 

Když má pes suchý čumák, je něco špatně? Tato představa má své kořeny v jedné z legend o potopě světa. Když Noe se svou archou vyplul na moře, v lodi se objevila díra. Tu ucpal právě pes svým čumákem a archa se nepotopila. Jako symbol této pomoci dal Bůh psovi vlhký a studený čumák.

Když si tedy v minulosti lovci vybírali své psy na lov, zpravidla zkoušeli, zda mají vlhký, nebo suchý čumák, aby se ujistili, že dobře nakoupili. Tento zvyk se pak tradoval dokonce i při koupi koček.

Ve skutečnosti jsou psí (a obecně zvířecí) čumáky suché, nebo vlhké na základě aktivity jejich majitele a stavu okolního prostředí. Pes si navíc nos často olizuje, aby si ho očistil nebo zvlhčil a tím se ochladil v horkém počasí. Také čenichání v mokré trávě nebo u vlhké země nos přirozeně zvlhčí.

Dále pak teplý vzduch proudící z čumáku zvířete se v chladnějším prostředí střetává s okolním studenějším vzduchem, vydechovaná vodní pára se pak může na čumáku srážet a tím ho zvlhčovat.

 

Rozhodně tedy teplota ani vlhkost čumáku nejsou žádnými spolehlivými indikátory psího zdraví. Někdy je prostě čumák suchý a teplý, jindy studený a vlhký.

Zdroj: Focus.it