Raději samota než povrchní přátelství. Šimpanzi umí ve stáří přehodnotit vztahy

O lidech je známo, že ve stáří udržují méně přátelství, zato jsou ale hlubší než v mládí. Nejnovější výzkumy ukazují, že to samé platí i o šimpanzích. Podle studie zveřejněné 22. října v časopise Science mají šimpanzi s přibývajícím věkem stále méně kamarádů, na druhou stranu s nimi ale vedou mnohem hlubší vztah. 

Výzkum, který vedla psycholožka zvířat Alexandra Rosati z University of Michigan, jako první dokázal, že primáti vykazují sociální selektivitu související s věkem stejně jako lidé. Vědci si od toho slibují, že by tyto poznatky mohly pomoci objasnit i sociální chování stárnoucího člověka.

Náročný výzkum

Autoři studie založili výsledky na 78 000 hodin dlouhém pozorování šimpanzů prováděném v národním parku Kibale v Ugandě. Toto sledování probíhalo v letech 1995 až 2016. Zaměřovali se na sociální interakce mezi 21 divokými šimpanzími samci ve věku od 15 do 58 let.

Záměrně byli pozorováni pouze samci, protože ti zůstávají celý život v komunitách, ve kterých se narodili. Na rozdíl od nich většina samic po pohlavním dospívání odchází do nových skupin. Šimpanzi byli k pozorování zvoleni nejen proto, že jsou našimi nejbližšími zvířecími příbuznými. Ideální pro srovnání s lidmi jsou i díky tomu, že žijí dlouhý a bohatý sociální život. Někdy se dožívají až 60 let.

Složité sociální vztahy

Šimpanzí samci, kteří mají mezi sebou přátelský vztah, se navzájem upravují, loví a dělí se o potravu. Také společně hlídají hranice svých území a utvářejí aliance, aby dosáhli a udrželi si vysoké postavení ve svých skupinách, což jim zase pomáhá k individuálnímu reprodukčnímu úspěchu.

Za účelem výzkumu jejich vzájemných vztahů vytvořil tým vědců takzvaný „asociační index“. Ten byl založen na tom, jak často se samec ve skupině nacházel v těsné blízkosti (do 5 metrů) od druhého, ve vztahu k tomu, jak moc se sdružovali se všemi ostatními členy skupiny.

Na základě pozorování vytvořili vědci tři kategorie vztahů mezi samci: V první skupině byli vzájemní přátelé, kde oba samci aktivně vyhledávali čas strávený společně. Druhá kategorie obsahovala jednostranné přátele – zde náklonnost projevovala pouze jedna strana, ale druhá ne. Do třetí party byli řazeni nepřátelé, kde ani jedna ze stran nevyhledávala přítomnost toho druhého.

Výskyt bromance

Po vyhodnocení na základě věku a zařazení do skupin vědci zjistili, že starší samci měli výrazně hlubší přátelství než jejich mladší protějšky. Pokusy o bromanci (velmi blízký, nikoli však sexuální, vztah dvou mužů pozn. red.) u mladých jedinců byly častěji jednostranné. To znamená, že mladší samci mnohem častěji spadali do druhé kategorie, zatímco starší do té první. Například 40letý samec měl v průměru třikrát tolik kvalitních přátelství než 15letý samec.

Bylo také zjištěno, že samci ve věku nad 35 let selektivně upravují pomyslný seznam svých skutečných přátel. Na druhou stranu jak šimpanzi stárli, začali se zároveň chovat v rámci komunity méně agresivně vůči ostatním – přestali ostatní například bít, kousat nebo pronásledovat. Vědci také vypozorovali, že starší šimpanzi trávili mnohem více času sami než ti mladší. A když už se rozhodli se s někým setkat, bylo to vždy jen s důležitými sociálními partnery.

Emoční zralost

U lidí se předpokládá, že se s přibývajícím věkem lidé soustředí na své nejstarší a nejdůležitější přátele kvůli strachu ze stáří a umírání. Šimpanzi ale pravděpodobně nejsou schopni uvědomovat si takovou perspektivu, a proto Rosati a její kolegové předpokládají, že mohou být ve hře další faktory. Například že ve stáří u lidí i primátů dochází ke snížení emoční reaktivity, a tak už si nejsou schopni vytvářet nové vztahy. Silné přátelství ve stáří také může pomoci stárnoucím jedincům nadále prospívat navzdory poklesu jejich zdravotního a sociálního postavení.

Zdroj: Sciencealert