Tým vědců z Queenslandské technologické university objevil další dva druhy vakomyší z rodu Antechinus. Všichni samci těchto malých vačnatců každý rok na jaře hromadně hynou na následky vyčerpání z téměř nepřetržitého dvoutýdenního páření.
Vakomyš rodu Antechinus je malý, rejskovi podobný hmyzožravý vačnatec z čeledi kunovcovitých (Dasyuridae) obývající území Austrálie, dva druhy najdeme i na Nové Guineji. U většiny druhů vědci pozorují bizarní chování, které vede k pravidelému poklesu jejich populace na polovinu. Po období páření totiž umírají všichni samci, zhruba ve věku jedenáct a půl měsíce.
Během dvou týdnů spolu samci vakomyší bojují, hledají samičky a páří se s nimi. Nemají čas na jídlo, na pití ani na spánek. „Období páření jsou v podstatě dva až tři týdny sexuálního maratonu. Samci nabití testosteronem kopulují s tolika samicemi, s kolika to jen jde, a to až 14 hodin v kuse,“ vysvětluje vedoucí výzkumník Andrew Baker v tiskové zprávě. „Nakonec vysoké hladiny testosteronu způsobí poruchu regulace stresových hormonů a ty pak zapříčiní kolaps imunitního systému. Všichni samci zemřou ještě před tím, než samičky stihnou porodit jediné mládě.“ Mláďata jedné vakomyši jsou typicky potomky více otců.
I když to zní jako šílená evoluční strategie, tato každoroční zmenšení populace na polovinu zajišťuje, že samice vakomyší rodu Antechinus najdou dostatek pavouků a hmyzu k jídlu a tím dají vznik další generaci.
Vědci během posledních tří let popsali pět nových druhů vakomyší rodu Antechinus, některé čelí kromě vlastního tlaku způsobeného tímto nezvyklým sexuálním chováním i ohrožení ze strany invazivních predátorů a člověka, především kvůli kácení pralesů a fragmentaci jejich životního prostředí. I proto se australští vědci snaží aspoň některé druhy vakomyší rodu Antechinus dostat na seznam ohrožených.
Vakomyší život ve zkratce:
Zdroj:
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…