Sloní ryba s elektrickým chobotem: rypoun

Mezi jedny z nejzvláštnějších sladkovodních ryb určitě patří rypouni. Ichtyologové jim láskyplně říkají „mormyridi“, protože jsou řazení do čeledi Mormyridae, která zahrnuje přibližně 200 druhů ryb žijících výhradně v Africe. Mezi akvaristy a laiky mnoha světových jazyků jsou rypouni přezdíváni pro zevnějšek druhů vybavených protaženými tlamkami v jakýsi chobůtek „sloními rybami“.

Rypouny spojuje napříč čeledí několik znaků. Jejich mozek a mozeček jsou v poměru k velikosti těla nadprůměrné (dokonce spotřebovávají více kyslíku v poměru ke spotřebě mozku člověka), pravděpodobně i kvůli další typické vlastnosti rypounů: vysílání slabých elektrických signálů za pomocí přeměněných svalových buněk a jejich následné vnímání receptory umístěnými po celém těle.

Rypouni tento elektrický smysl používají k orientaci v prostoru, k lovu, ale i ke komunikaci se svými druhy. Samozřejmě ne samotný, kombinují smysly všechny, jak zrak, tak hmat a vnímání proudění vody. Ovšem při pohybu ve tmě nebo za snížené viditelnosti ve zvířeném bahně u dna se jim další smysl hodí, podle všeho jsou rypouni schopní si elektricky rozpoznané tvary dokonce dlouhodobě zapamatovat.

Akvaristé rádi mluví o svých rypounech jako o hravých a inteligentních zvířatech, která vyžadují společnost a prostor. V akváriích je totiž poměrně populárním chovancem rypoun Petersův (Gnathonemus petersii), noční dravec středoafrických vodních toků s typickým výrůstkem na „bradě“. Tento masitý výrůstek spodní čelisti pokrytý hmatovými i elektrickými receptory slouží jako senzor k hledání larv ukrytých v bahnitém dně.

Koho rypouni zaujali a chytá se do zoo v Drážďdanech, ať nezapomene zabrousit do pavilonu slonů, kde je akvárium rypouna vybavené snímačem elektrických impulsů, díky kterému si může udělat lepší představu, proč vědce tato skupina ryb tolik fascinuje.

Zdroj: Wikipedia, Journal of Experimental Biology