Tajemství hadích čelistí

Published by
Olga Hušková

Pokud bychom se chtěli živit jako hadi, museli bychom při své velikosti zvládnout naráz spolknout kořist velikosti ovce. A další měsíc být klidně o hladu.

Latinskoamerická užovka Leptophis ahaetulla požírající žábu.
Kredit: Brian Gratwicke, CC BY 2.0

Hadí jídelníček i způsob stolování se odvíjí od raritního uspořádání kostí na lebce a extrémně pružných vazeb mezi čelistmi. Horní čelist s pevnou částí lebky nesrůstá, spojují je pouze svaly, šlachy a vazivo, což umožňuje variabilní pohyb horní čelisti do stran i shora dolů. Pravá a levá strana spodní čelisti je vepředu spojena pružným vazem zajišťujícím jejich oddálení; podobně volně je čelist na lebku napojena i v zadní části v místě, kde mají vyšší obratlovci fixní čelistní kloub.

Vejcožrout africký (Dasypeltis scabra)
Kredit: Mond76, Wikimedia Commons

Plazi obecně nejsou žádnými přeborníky v kousání a mělnění potravy, hadi však v tomto směru ostatní příbuzné převyšují: potravu nekoušou vůbec. Je-li sousto příliš velké, postupně ho had střídavým pohybem obou stran čelistí posouvá dále do těla, kde ho rozdrtí silnými svaly a za pomoci trávicích šťáv rozloží. Proto také hadi vždy konzumují ulovenou kořist od hlavy, aby do jícnu postupovala „po srsti“. Čelistní klouby nemají pevně usazené v kloubních jamkách, dokáží proto do chřtánu protlačit mnohem větší potravu, než by odpovídala rozměrům hlavy. Zpětně zahnuté nečleněné zuby znemožňují pohyb směrem ven i v případě, kdy požíraný úlovek není ještě zcela mrtvý. Postupně dojde k úplnému zadušení kořisti či otravě jedem ze zadních zubů, pokud jím konkrétní druh hada disponuje.

Potravními specialisty v hadí říši jsou vejcožrouti (rod Dasypeltis), nevelcí afričtí hadi z čeledi užovkovitých. Jak již napovídá jejich české jméno, živí se výhradně vajíčky ptáků či plazů. Ač se jedná o poměrně drobné hady (dorůstají přibližně 30100 cm délky), větší druhy do sebe dokáží nasoukat i slepičí vejce. Vlastní zuby mají vejcožrouti redukované, neboť by jim při polykání vajec spíše překážely. V rámci adaptace na hladkou skořápku se u nich vyvinuly rýhy na povrchu čelistí, které zabraňují vyklouznutí vejce při průchodu tlamou, a mohutné výběžky obratlů v jícnu, umožňující vejce rozdrtit. Vejcožrout si při rozbíjení vejce pomáhá rovněž pohyby celého těla. Nestravitelné skořápky had opět vyvrhne. Nejedovatý vejcožrout africký svým zbarvením připomíná zmije, což mu pravděpodobně umožňuje beztrestně vykrádat i hnízda větších druhů ptáků, kteří by si s ním jinak snadno poradili.

Zdroj: YouTube  TheTrueBelief

Olga Hušková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago