Genetické analýzy ukázaly, že tučňáci v minulosti ztratili velkou část chuťových receptorů, a přišli tak o tři z pěti známých chutí. Velcí gurmáni nejsou – rozeznávají pouze slané a kyselé.
Člověk dokáže při konzumaci jídla rozlišit pět základních chutí. Čtyři z nich jsou notorický známé – slaná, sladká, kyselá a hořká. V roce 2000 k nim přibyla ještě pátá zvaná „umami“, neboť byl objeven receptor reagující na kyselinu glutamovou či glutamáty v jídle. Název se odvozuje z japonského výrazu „chutný“ či „delikátní“, ale tuto chuť bychom mohli nazývat i „masovou“. Dílčí výzkumy dokládají, že také u dalších živočišných druhů může být chuťová vnímavost snížena (někteří ptáci např. nepoznají sladké), ale zatím na tom ještě nikdo nebyl tak špatně jako tučňáci.
Absenci několika typů chuti u tučňáků objevili čínští vědci poněkud netradičním způsobem – přečetli ji v DNA kódu jako v knize. Po osekvenování genomů tučňáka kroužkového a císařského nedokázali najít genové úseky zodpovědné za rozlišení chutí. Na základě tohoto zjištění se dalšího bádání ujal Jianzhi „George“ Zhang s kolegy. A výsledky hovoří jasně – všechny druhy tučňáků postrádají genetickou informaci umožňující vznik receptorů pro sladké, hořké a umami. Zatím není zcela jasné, proč u tučňáků příslušné geny chybí, nabízí se ale několik hypotéz.
Ačkoliv v současnosti najdeme některé druhy tučňáků i v teplejších oblastech zeměkoule, kořeny jejich vývoje směřují k Antarktidě. Prapředci tučňáků žili v chladu. Na první pohled bezcenná informace nabude na významu, víme-li, že se s chladem ztrácí rozlišovací schopnost živočichů pro tři výše zmíněné chuti (sladké, hořké a umami), zatímco funkčnost receptorů pro slané a kyselé se významněji nezhorší. Anatomické studie jazyků tučňáků dále odhalily, že na nich přinejmenším u některých druhů kompletně chybí chuťové pohárky, tedy jakási lokální centra chuti. Nahradily je výrůstky zdrsnělé tkáně kryté rohovinovou vrstvou, které usnadňují lapení a udržení typické kořisti tučňáků – kluzkých rybích těl. Ulovené ryby navíc tučňáci polykají vcelku a na větší vychutnávání nemají čas. Jejich jazyk tedy pravděpodobně ztratil na významu z hlediska chemie a nabyl užitečnější podoby sloužící primárně k získání potravy.
Zdroje:
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…