Tučňáci si na jídle příliš nepochutnají

Published by
Olga Hušková

Genetické analýzy ukázaly, že tučňáci v minulosti ztratili velkou část chuťových receptorů, a přišli tak o tři z pěti známých chutí. Velcí gurmáni nejsou – rozeznávají pouze slané a kyselé.

Tučňák císařský | Kredit: kyuubidemon98, deviantart.com, CC BY 3.0

Člověk dokáže při konzumaci jídla rozlišit pět základních chutí. Čtyři z nich jsou notorický známé – slaná, sladká, kyselá a hořká. V roce 2000 k nim přibyla ještě pátá zvaná „umami“, neboť byl objeven receptor reagující na kyselinu glutamovou či glutamáty v jídle. Název se odvozuje z japonského výrazu „chutný“ či „delikátní“, ale tuto chuť bychom mohli nazývat i „masovou“. Dílčí výzkumy dokládají, že také u dalších živočišných druhů může být chuťová vnímavost snížena (někteří ptáci např. nepoznají sladké), ale zatím na tom ještě nikdo nebyl tak špatně jako tučňáci.

Netypický objev

Kredit: laogephoto, deviantart.com – CC BY-ND 3.0

Absenci několika typů chuti u tučňáků objevili čínští vědci poněkud netradičním způsobem – přečetli ji v DNA kódu jako v knize. Po osekvenování genomů tučňáka kroužkového a císařského nedokázali najít genové úseky zodpovědné za rozlišení chutí. Na základě tohoto zjištění se dalšího bádání ujal Jianzhi „George“ Zhang s kolegy. A výsledky hovoří jasně – všechny druhy tučňáků postrádají genetickou informaci umožňující vznik receptorů pro sladké, hořké a umami. Zatím není zcela jasné, proč u tučňáků příslušné geny chybí, nabízí se ale několik hypotéz.

Některým chutím zima nesvědčí

Ačkoliv v současnosti najdeme některé druhy tučňáků i v teplejších oblastech zeměkoule, kořeny jejich vývoje směřují k Antarktidě. Prapředci tučňáků žili v chladu. Na první pohled bezcenná informace nabude na významu, víme-li, že se s chladem ztrácí rozlišovací schopnost živočichů pro tři výše zmíněné chuti (sladké, hořké a umami), zatímco funkčnost receptorů pro slané a kyselé se významněji nezhorší. Anatomické studie jazyků tučňáků dále odhalily, že na nich přinejmenším u některých druhů kompletně chybí chuťové pohárky, tedy jakási lokální centra chuti. Nahradily je výrůstky zdrsnělé tkáně kryté rohovinovou vrstvou, které usnadňují lapení a udržení typické kořisti tučňáků – kluzkých rybích těl. Ulovené ryby navíc tučňáci polykají vcelku a na větší vychutnávání nemají čas. Jejich jazyk tedy pravděpodobně ztratil na významu z hlediska chemie a nabyl užitečnější podoby sloužící primárně k získání potravy.

Výměnou za chuťové pohárky získali tučňáci zdrsnělý jazyk a horní patro, což jim pomáhá v chytání kluzkých rybích těl. | Kredit: Liam Quinn, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Zdroje:

Olga Hušková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

8 měsíců ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

9 měsíců ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

11 měsíců ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

12 měsíců ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

12 měsíců ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

1 rokem ago