Categories: Zoologické zahrady

Velbloudi v chomutovském zooparku mají mladé

Published by
Iveta Panýrková

Velbloudy dvouhrbé (Camelus bactrianus) chová v České republice hned několik zoologických zahrad. Podkrušnohorský zoopark Chomutov se ale tento rok může také pochlubit hned dvěma přírůstky, krásnými velbloudími slečnami, narozenými v dubnu tohoto roku.

V Podkrušnohorském zooparku Chomutov mají velbloudí přírůstky. | Kredit: Iveta Panýrková

Velbloudím slečnám se daří dobře.
Kredit: Iveta Panýrková

První ze dvou mláďat se narodilo 3. dubna 2015 tříleté samici, prvorodičce Matyldě. Druhou samičku přivedla na svět o deset dní později, 13. dubna 2015 zkušená sedmiletá velbloudice Regina. Oběma slečnám se daří dobře a maminky je pravidelně krmí výživným mateřským mlékem.

Otcem obou velbloudích holčiček je šestnáctiletý samec Kubaj, který byl v prvních dnech po narození z bezpečnostních důvodů od samic a mláďat oddělen. Nyní je už zpět u svých partnerek a potomků a v chomutovském zooparku je tak možné vidět kompletní velbloudí rodinku. Je však vhodné, aby návštěvníci měli na velbloudy ohled a chovali se u nich tiše.

Mladé velbloudí samičky v Zooparku Chomutov | Kredit: Iveta Panýrková

Velbloud dvouhrbý pochází z oblasti Střední Asie, kde obývá nehostinné pouště a stepi. Živí se trávou, listím a rostlinami, které otrhává pomocí dlouhých spodních řezáků. Je znám tím, že dokáže přečkat několik dlouhých týdnů bez vody, že mu nevadí slaná voda a že dobře snáší tropická vedra i tuhé zimy.

Co jste o velbloudech možná nevěděli:

V přírodě velbloud dvouhrbý již téměř vyhynul.
Kredit: Ted, CC BY-SA 2.0

  • Velbloudi chodí typickou mimochodní chůzí (zvedají současně obě levé nebo obě pravé končetiny), tímto způsobem také běhají rychlostí okolo 20 km/h.
  • V hrbech nezadržují vodu, jak se mylně traduje, nýbrž tuk. I přesto jsou však hrby s vodou spjaty: při spalování tuku vzniká jako vedlejší produkt voda, která je ihned převáděna do velbloudího krevního oběhu. Delší dobu bez vody velbloudi vydrží i díky jiným adaptacím, kterých je hned několik – najednou dokážou vypít bezmála 60 litrů vody, ledviny koncentrují moč a minimalizují ztrátu tekutin, tekutina se absorbuje i z trusu (velbloudí trus je téměř suchý), a v noci jim navíc klesá tělesná teplota a přes den se zvyšuje tak, aby se velbloud nepotil. Také ztrácejí jen minimum vody dýcháním nosem – jejich horní dýchací cesty jsou totiž extrémně suché, takže vodu při každém výdechu absorbují zpět. Metabolismus velbloudů zvládá i 20% úbytek vody v těle – takový úbytek tekutin by pro člověka znamenal smrt.
  • V lidských kulturách mají tato zvířata široké uplatnění, používají se jako soumaři, chovají se i na maso, mléko i vlnu a často se jejich sušený trus používá jako topivo.
  • Velbloud dvouhrbý je ve volné přírodě považován za kriticky ohroženého.
  • Velbloudu dvouhrbému se také přezdívá v češtině drabař, dromedár je velbloud jednohrbý.

Zdroje:

Iveta Panýrková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

8 měsíců ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

9 měsíců ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

11 měsíců ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

12 měsíců ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

12 měsíců ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

1 rokem ago