V Národním parku Kambas v Indonésii se narodilo mládě kriticky ohroženého nosorožce sumaterského (Dicerorhinus sumatrensis), kterých na celém světě zbývá přibližně stovka.
Mládě se narodilo 12. května 2016, porod proběhl bez komplikací. Zajímavé je, že mládě se rodilo v tzv. obrácené poloze, tedy zadníma nohama napřed. Po porodu bylo zjištěno, že se jedná o samičku s porodní váhou 22 kg.
“Matka byla již několik dní neklidná, ale porod ve finální fázi trval jen 4 minuty. Mládě se postavilo na nohy během hodiny a během další začalo pít,” řekl Dr. Zulfi Arsan, hlavní veterinář sumatrského útočiště pro nosorožce, které je součástí národního parku Kambas. Příjem prvního mateřského mléka, tzv. mleziva, je přitom velmi důležitý, mlezivo obsahuje množství protilátek pro ochranu mláděte i pro rozvoj jeho imunitního sytému.
Mládě se narodilo samici Ratu a samci Andalasovi. Oba tito nosorožci mají zajímavý životní příběh. Ratu se narodila přibližně v roce 2002 ve volné přírodě. Na rozdíl od ostatních nosorožců, kteří se narodili mimo národní park, se Ratu narodila v této oblasti. Do Kambasu přišla v roce 2005 společně se samicí Rosou.
Andalas se narodil v roce 2001 v americkém Cincinnati samici Eimi a samci Ipuhovi. V roce 2003 odešel do Los Angeles, aby uvolnil místo dalšímu mláděti. V roce 2009 bylo rozhodnuto, že Andalas poputuje do Kambasu, aby zde zaujal roli chovného samce.
Andalas a Ratu byli poprvé spojeni v prosinci 2009 a o měsíc později byla potvrzena březost – vůbec první v Kambasu. Ratu bohužel potratila. Nikdo však neházel flintu do žita a v roce 2011 proběhlo další spojení. Ratu tentokrát úspěšně mládě odnosila a 23. června 2012 porodila samečka, který dostal jméno Andatu (spojenina jmen Andalas a Ratu). Andatu je první mládě nosorožce sumaterského narozené v Indonésii po více než 120 letech.
V národním parku Kambas žije celkem sedm nosorožců sumaterských, přičemž dva samci (Andalas a jeho bratr Harapan) a tři samice (Bina, Rosa a Ratu) se stále mohou rozmnožovat. Pětici pak doplňují mladý samec Andatu a jeho malá sestřička. V zoologických zahradách se tento druh nosorožců již nechová, zbývající kusy byly převezeny zpět do rezervací v jejich přirozeném prostředí, aby se podpořila záchrana celého druhu.
Nosorožec sumaterský je nejmenší a po nosorožci jávském (Rhinoceros sondaicus) druhý nejvzácnější nosorožec na světě (nepočítaje tři poslední jedince nosorožce tuponosého severního z královédvorské zoo, kteří žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta). Po desetiletích pytláctví a kácení pralesů, které jsou jeho domovem, jich zbývá nejvýše 100 kusů. Pod záštitou Mezinárodní nadace pro nosorožce (International Rhino Foundation) působí ve dvou ze čtyř lokalit, kde doposud nosorožci sumaterští volně žijí, jednotky, které se starají o ochranu nosorožců i jejich prostředí.
Zdroje:
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…