Novinky

Vnitřní kompas a nerovnoměrné stárnutí. Výzkum vyvrací mýty o psech

Published by
Denisa Bartůňková

Vědci se rozhodli objasnit několik notoricky známých povídaček o psech. Zjistili tak, že jeden psí rok života se nerovná sedmi lidským, jak se o nich traduje. A také, že někteří psi nehledají cestu domů za pomocí čichu, ale díky zcela jinému systému. 

Vědci zkoumali stárnutí psů. Kredit: Pixabay, AnjaGh, Free Pisabay License

Kolik mu je?

Průměrný psí život trvá dvanáct let. Oproti tomu lidé žijí nejméně pětkrát déle. Právě proto se doteď přepočítával věk psa na ten lidský tak, že jeden psí rok odpovídal sedmi letům lidským. Červnový vědecký výzkum však ukázal, že tento vzorec nelze aplikovat.

Genetický výzkum a rozbor buněk přinesl důkazy o tom, že psi stárnou nerovnoměrně. „Překvapivé je, že roční štěně odpovídá třicetiletému člověku,“ uvedla v tiskové zprávě Trey Ideker, spoluautorka studie. Po prvním roce až dvou letech však začnou psi stárnout pomaleji. Jinými slovy s každým přibývajícím rokem se odpovídající nárůst lidských let zmenšuje.

Dvanáctiletému labradorovi je asi sedmdesát lidských let. Kredit: Pxfuel

Studie zjistila, že dvanáctiletému labradorovi je sedmdesát let. Výpočet věku psa je tak mnohem složitější. Vědecký vzorec je: Lidský věk psa = 16 ln * věk vašeho psa + 31 (ln odkazuje na přirozený logaritmus čísla).

Návrat po stopě

Psi mají schopnost najít za všech okolností cestu domů. Předpokládalo se, že za tímto umem stojí jejich dokonalý čich. Červnová studie se rozhodla toto tvrzení ověřit. Vědci si vybrali lovecká plemena, jako jsou jezevčíci či teriéři a sledovali jejich pohyb při honech za pomoci GPS trackerů. Tito psi jsou trénováni na to, aby naháněli zvěř v lesích a následně zvládli najít cestu zpět ke svým majitelům.

Sledováním bylo zjištěno, že někteří psi se opravdu vrátili zpět k páníčkovi po pachové stopě, avšak asi ve třetině případů zvolená trasa neodpovídala původnímu směru. Při bližším zkoumání vědci zjistili, že tito psi vždy běželi nejdříve 20 metrů podél osy sever-jih Země a poté se vydali správným směrem k majiteli.

Pro experiment byli vybráni například jezevčíci. Kredit: Pikist

Při dvacetimetrovém běhu podél osy Země se psi nejspíš snaží zjistit, kde se nachází sever a kde jih a kde se aktuálně nachází ve vztahu k těmto bodům a následně určit správný směr cesty. Dá se tak předpokládat, že někteří psi jsou schopni ke své orientaci využívat magnetické pole Země a svůj vnitřní kompas. Dosud se mělo za to, že tento šestý smysl, který se odborně nazývá magnetorecepce, ovládají pouze práci, velryby a delfíni. Objev tak otevřel nové otázky v prostorové orientaci zvířat.

Zdroj: Sciencealert

Denisa Bartůňková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago