Novinky

Vousky prozradí detaily o stravování rypoušů

Published by
Eliška Churaňová

Vousky (vibrisy) mořských savců jsou výrazně citlivější než vousky jejich suchozemských protějšků. Umožňují ploutvonožcům orientaci ve vodě a zachycení drobných pohybů ryb. Analýza stabilních izotopů ve vibrisech rypoušů sloních (Mirounga leonina) ukázala, že na základě vousků lze stanovit dobu jídla a složení potravy jejich majitele.

Vibrisy jsou pro rypouše nepostradatelným hmatovým čidlem. | Kredit: Hannes Grobe, CC BY-SA 2.5

„Analýza stabilních izotopů je založena na principu ‚jste to, co jíte‘ – jinými slovy biomolekulární složení tělesných tkání konzumenta nám může ukázat, co živočich za určitou dobu snědl,“ uvádí Nico Lübcke, vedoucí jihoafrického výzkumného týmu.

Historie stravování se ukládá do keratinových tkání

Poměry stabilních izotopů dusíku a uhlíku zapříčiněné stravou jsou ukládány chronologicky po délce keratinových tkání, jako jsou vousky, vlasy nebo nehty: z těchto tkání je tedy možné zjistit historii stravování zkoumaného jedince. K tomu je také nutné znát rychlost růstu vousků a pravidelnosti spojené s jejich vypadáváním a opětovným dorůstáním.

Vibrisy vypadávají v době línání

Pretorijští výzkumníci tedy nasbírali vzorky vibrisů rypoušů sloních z ostrova Marion, aby určili, kdy rypoušům vousky vypadávají a jak rychle dorůstají. Výsledky prokázaly, že k vypadávání vibrisů dochází u 71 % zvířat během každoročního rypoušího línání srsti. Vědci také zjistili, že vousek za určitou dobu dosáhne maximální délky a poté nějakou dobu zůstává na místě až do svého nahrazení.

Většině rypoušů sloních vousky vypadávají během každoročního línání. | Kredit: Liam Quinn, CC BY-SA 2.0

Čím delší vousek, tím pomalejší růst

Růst vibrisů neprobíhá rovnoměrně: čím více se vousek blíží své maximální délce, tím roste pomaleji. V analýze stabilních izotopů to znamená, že např. z dvoumilimetrového vzorku z konce vousku získáme informace pocházející z 3,5 dne, zatímco ze stejně velkého vzorku od kořene vibrisu můžeme zjistit složení potravy i za více než 40 dní. Se znalostí těchto údajů tedy mohou vědci s poměrně velkou přesností určit, co konkrétní rypouš jedl celé měsíce, které strávil mimo dohled lidí na volném moři.

Zdroje:

Eliška Churaňová

Redaktorka, editorka

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago