Vousky prozradí detaily o stravování rypoušů

Vousky (vibrisy) mořských savců jsou výrazně citlivější než vousky jejich suchozemských protějšků. Umožňují ploutvonožcům orientaci ve vodě a zachycení drobných pohybů ryb. Analýza stabilních izotopů ve vibrisech rypoušů sloních (Mirounga leonina) ukázala, že na základě vousků lze stanovit dobu jídla a složení potravy jejich majitele.

rypouš sloní

Vibrisy jsou pro rypouše nepostradatelným hmatovým čidlem. | Kredit: Hannes Grobe, CC BY-SA 2.5

„Analýza stabilních izotopů je založena na principu ‚jste to, co jíte‘ – jinými slovy biomolekulární složení tělesných tkání konzumenta nám může ukázat, co živočich za určitou dobu snědl,“ uvádí Nico Lübcke, vedoucí jihoafrického výzkumného týmu.

Historie stravování se ukládá do keratinových tkání

Poměry stabilních izotopů dusíku a uhlíku zapříčiněné stravou jsou ukládány chronologicky po délce keratinových tkání, jako jsou vousky, vlasy nebo nehty: z těchto tkání je tedy možné zjistit historii stravování zkoumaného jedince. K tomu je také nutné znát rychlost růstu vousků a pravidelnosti spojené s jejich vypadáváním a opětovným dorůstáním.

Vibrisy vypadávají v době línání

Pretorijští výzkumníci tedy nasbírali vzorky vibrisů rypoušů sloních z ostrova Marion, aby určili, kdy rypoušům vousky vypadávají a jak rychle dorůstají. Výsledky prokázaly, že k vypadávání vibrisů dochází u 71 % zvířat během každoročního rypoušího línání srsti. Vědci také zjistili, že vousek za určitou dobu dosáhne maximální délky a poté nějakou dobu zůstává na místě až do svého nahrazení.

rypouš sloní

Většině rypoušů sloních vousky vypadávají během každoročního línání. | Kredit: Liam Quinn, CC BY-SA 2.0

Čím delší vousek, tím pomalejší růst

Růst vibrisů neprobíhá rovnoměrně: čím více se vousek blíží své maximální délce, tím roste pomaleji. V analýze stabilních izotopů to znamená, že např. z dvoumilimetrového vzorku z konce vousku získáme informace pocházející z 3,5 dne, zatímco ze stejně velkého vzorku od kořene vibrisu můžeme zjistit složení potravy i za více než 40 dní. Se znalostí těchto údajů tedy mohou vědci s poměrně velkou přesností určit, co konkrétní rypouš jedl celé měsíce, které strávil mimo dohled lidí na volném moři.

Zdroje:

Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..