Zpěvy keporkaků, rozléhající se oceánem, fascinují vědce i laickou veřejnost. Písně těchto velikánů sice stále nejsou zcela vysvětleny, pravděpodobně ale slouží zejména jako dorozumívací prostředek v období páření.
Keporkak patří k největším savcům naší planety. | Kredit: Simon Ager, CC BY-ND 2.0
Umění a přírodní vědy k sobě mají možná mnohem blíže, než si myslíme. Pojďme teď společně navštívit tak trochu jiné, pravda, hlavně o dost rozlehlejší divadlo. Divadlo jménem oceán. A co v něm? Když zavítáte na malé loďce do většiny z jeho částí, uslyšíte tam procítěný zpěv. Nenechte se ale zmást, pokud neuvidíte nikoho, kdo by ho mohl vydávat. Je totiž tak pronikavý, že ho můžete slyšet i čtyřicet kilometrů od místa, kde se zpěvák nachází. Ale na hledání máte času dost, protože tento drobeček (velký až šestnáct metrů a vážící kolem třiceti tun) často zpívá desítky minut. Některé písně však mohou trvat i celý den.
A teď tedy, o kom to celou dobu vyprávím? O keporkakovi, jenž je znám také jako plejtvák dlouhoploutvý. Tedy o jednom z největších savců, kteří na naší planetě žijí. Keporkak je však naprosto mírumilovným a klidným obrem. Pojídá pouze kril a malé rybky žijící v hejnech. Co ale dělá tohoto kytovce slavným, je hlavně jeho způsob dorozumívání. Plejtvák nemá hlasivky a vokální trakt jako lidé, přesto umí vytvořit řadu složitých zvuků – jak přesně to ale dokáže, nevědí ani mořští biologové. Dalším pozoruhodným faktem je, že keporkaci obývající velká území sdílejí společnou píseň, která se obměňuje jen velmi pomalu v průběhu let. V celém severním Pacifiku byste tedy mohli potkat podobné zpěvy. Jiné písně zpívají keporkaci z Atlantiku.
Tajemství velrybích zpěvů doposud nebylo přesvědčivě objasněno. Jelikož však zpívají pouze samci, a to zejména v období páření, můžeme předpokládat, že keporkakův zpěv slouží jednak jako výzva ostatním samcům a jednak jako lákadlo pro potenciální partnerky. Pro samici tak možná není jednoduché si vybrat: každý takový zpěv je výjimečně působivý.
Zdroj:
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…