Dráty elektrického vedení a automobily. To jsou dvě hlavní nástrahy vytvořené člověkem, které zcela zásadně zasahují i do světa zvířat. Pro ta, která se v tomto lidském světě zraní, existují mnohá záchranná zařízení. Jedním z nich je i stanice Pavlov na Vysočině, která byla domovem i večerníčkového Vydrýska.
„Nejčastěji se k nám dostávají zvířata, která žijí poblíž člověka. Jde zejména o poštolky, ježky, netopýry či kosáky. Mnohdy jsou živočichové zraněni autodopravou a draví ptáci popáleni na drátech vysokého napětí,“ říká ředitel stanice Zbyšek Karafiát. Dodává také, že velké zastoupení u nich každý rok mají zbytečně sebraná mláďata.
I z toho důvodu by lidé, kteří chtějí nějakému zvířeti pomoc, měli nejprve na záchranou stanici zavolat a poradit se, zda ji živočich vůbec potřebuje. „Často tu máme zvířata, která si jejich nálezci přinesli domů a nevědí si s nimi rady,“ vysvětluje Karafiát. Někteří zástupci fauny se na záchranou stanici zase dostanou díky spolupráci s centrálním dispečinkem zásahových složek či se správou CHKO Žďárské vrchy.
Na záchranné stanici v Pavlově se obvykle nachází kolem stovky zvířat. Zastoupeno je asi třicet živočišných druhů včetně vyder, sov, labutí, netopýrů, ježků, norka evropského, lišky, a v neposlední řadě všech druhů orlů žijících v České republice. Někteří zástupci fauny se díky mnohým záchranným programům vrátí do volné přírody, jiní však zůstávají natrvalo v záchranné stanici.
„Léčba je u každého případu odlišná. Někdy u nás zvíře zůstane jen pár dnů, někdy je to téměř rok,“ uvádí Karafiát. Zdůrazňuje také, že aby mohl být živočich vypuštěn, musí si být ošetřovatelé zcela jisti, že má předpoklady v přírodě přežít a zapojit se do populace. Například všichni ptáci se proto před vypuštěním rozlétají v takzvané rozlétávající voliéře.
Stanici Pavlov se letos na podzim podařilo vyléčit například včelojeda lesního po srážce autem či výra velkého, kterého srazil vlak. Do stanice podle Karafiáta dorazí každý rok 500 až 600 živočichů. Vrátit se do přírody se pak podaří zhruba polovině z nich. Někteří zástupci se takto dostanou i do jiných států. „Podařilo se nám dojednat vypuštění u nás odchovaných vyder v Holandsku,“ říká Karafiát.
Jelikož je stanice Pavlov nezisková organizace, velkou roli hraje podpora všech lidí, kterým není příroda lhostejná. Kromě jakékoli finanční pomoci si může kdokoli zraněného živočicha adoptovat a přispívat tak na nákup krmení. Kromě péče o živočichy stanice pořádá i nejrůznější výukové programy pro děti, kde se naučí, jak by se měly chovat k přírodě.
Přijít se podívat do záchranné stanice může kdokoli. „Od konce dubna do konce září pořádáme denně komentované prohlídky, nabízíme také ubytování přímo na stanici. Získané finance jdou zpět na náš provoz,“ uzavírá Karafiát.
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…