První mládě se dnes narodilo stádu zubrů, kteří obývají rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice. Na pastvině, která se nachází nedaleko města Benátky nad Jizerou, se tak podařilo tento ohrožený druh rozmnožit jen několik měsíců po založení nového chovu.
„Na přírůstek nás upozornilo nezvyklé chování stáda divokých koní. Ti zpozorněli a upřeně se dívali na jedno místo. Právě tam jsme pak zpozorovali zubří samici s mládětem,“ popisuje objev nového přírůstku Karel Bendl, ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou, která v lokalitě provádí chovatelský dohled. „Mládě je v pořádku, pozorovali jsme i kojení,“ doplnil Karel Bendl.
Narození mláděte se okamžitě projevilo na chování zvířat. „Zubří samec začal stádo více chránit a je nervóznější. Jakmile se zubři pohnou, koně se rozutečou, ale pak jim zvědavost opět nedá a znovu po zubřím mláděti pokukují,“ dodává Karel Bendl. Matkou mláděte je nejstarší, vůdčí samice stáda jménem Podstolina II, která se v roce 2007 narodila v polské rezervaci Pszczyna.
Narození mláděte vytvořilo další světový unikát. Přírodní rezervace mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou se stala vůbec první rezervací na světě, kde se rozmnožily všechny tři klíčové druhy původních velkých kopytníků Evropy. Již v minulých týdnech se totiž v rezervaci narodilo čtrnáct hříbat divokých koní a čtyři mláďata zpětně šlechtěných praturů. „To, že se nám jako prvním podařilo v jedné rezervaci rozmnožit všechny tři klíčové druhy velkých kopytníků Evropy potvrzuje, že se zvířatům v bývalém vojenském prostoru výborně daří,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Stejně jako divocí koně a pratuři, ani zubři nebyli v rezervaci v zimě přikrmováni. „Ukazuje to, jak soběstační jsou velcí býložravci v přírodě, stejně jako to, že i zvíře velikosti zubra v naší přírodě nalezne vše, co potřebuje,“ konstatuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Do rezervace přijelo osm zubrů z polských chovů loni v prosinci. Šlo o vůbec největší transport těchto zvířat v historii České republiky. Pratuři přijeli loni v říjnu do rezervace z Holandska a koně ve dvou skupinách z Velké Británie loni v lednu a v prosinci.
Na dvou pastvinách o celkové rozloze 160 hektarů nyní v rezervaci žije 30 dospělých divokých koní, 6 dospělých praturů a 8 dospělých zubrů. Počet mláďat všech tří druhů se zatím zastavil na čísle 19. S rostoucím počtem mláďat bude třeba co nejdříve realizovat plánované rozšíření rezervace, tak, aby všechna zvířata měla dostatek pastvy.
Obecně prospěšná společnost Česká krajina spolupracuje na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, hejtman Miloš Petera, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, Megabooks CZ, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Zdroj: Česká krajina, o.p.s.
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…