Česká koalice pro biodiverzitu (CCBC) pořádala nedávno v Zahrádce Troja krásnou akci s názvem Krmítkování, kde se zájemci mohli dozvědět proč a jak krmit v zimě naše pěvce. Přinášíme vám pár rad postřehů pro letošní přikrmování, na které jsme se na akci zeptali ornitoložky Dany Adamové.

Sýkora modřinka je krásným a častým návštěvníkem našich krmítek. Kredit: © Matyáš Adam, CCBC

Proč v zimě krmit ptáčky

V zimě jednoduše ptáci nemají dostupnou běžnou potravu, kterou konzumují od jara do podzimu: tj. především hmyz, semena a bobule. V zimě je navíc extrémně krátký den, na sehnání dostatku potravy mají málo času. A do třetice, žijí v krajině výrazně ovlivněné člověkem.

Ptáci tuto zimní svízel řeší různě. Mnoho jich odlétá za teplem na jih nebo aspoň do zemí, kde je zima mírnější. Ti, co neodlétají, tak se potřebují vlastně každý den pořádně vykrmit, aby přežili dlouhou a studenou noc. Někdy spálí až přes noc až 20 % své tělesné hmotnosti.

Samička sýkorky modřinky se chystá na kroužkování.
Kredit: © ZOO Magazín

Koho vlastně přikrmujeme

Brhlíci, které vidíme v zimě na krmítku, jsou ti samí, kteří jsou u nás i v létě. Ale například sýkorky k nám na zimu přilétají ze severu, z Polska a Skandinávie, ty naše se přesouvají do jižní Evropy. Havrany tu máme přes zimu z Ruska, ti naši letní jsou na zimní dovolené ve Španělsku. A například pěnice černohlavá létá na zimu jen do Anglie – je tam mírnější zima a na jaře je dřív zpátky, takže má výhodu při záboru svého teritoria.

A jak to víme? Díky kroužkování, které ornitologové průběžně provádějí. Z čísla kroužku, který ptáčkovi nijak nepřekáží, tak mohou zjistit migrační trasy a třeba i věk, kterého se ptáci dožívají. Tak přišli na samičku vrabce starou 19 let! Na Krmítkování byly čerstvě okroužkovány dvě sýkory modřinky, jedna samička a jeden sameček. Při odchytu lze zkontrolovat i zdravotní stav opeřence – tukové zásoby samičky na hrudi byly dostatečné, a tak děvče dostalo kroužek s číslem S619456 a byla vypuštěna zpět do světa.

Krmítka a budky

Boudičky a krmítka pro ptáčky je dobré vyčistit a případně i vydezinfikovat. Přece jen tu předchozí obyvatelé či návštěvníci mohli zanechat parazity či zárodky nemocí. Platí to i pro hnízdní budky, které v tuhých nocích mohou stát pro ptáčky chráněným útočištěm.

Krmítko lze snadno vyrobit přilepením hrnečku k podšálku pomocí vteřinového lepidla.
Kredit: © ZOO Magazín

Pokud krmítko nemáte nechcete si jej kupovat, můžete si nějaké jednoduše vyrobit. Z kokosu, starého hrníčku s podšálkem či zavařovací sklenice. Stačí vteřinové lepidlo, provázky či stuhy a za chvíli máte krmítko, které stačí naplnit a pověsit.

Pak už stačí jen vyrobit a přilepit závěs z motouzu. Kredit: © ZOO Magazín

Do krmítka nesmí pršet, navlhlé zrní či jeho zbytky se mohou stát semeništěm nemocí. Pře pár lety řádila ptačí trichomoniáza, mezi ptáky se také přenáší virus ptačích bradavic, který je oslabuje. Pokud obsah krmítka zmokne nebo navlhne, je potřeba jej odstranit a krmítko vydezinfikovat.

Čím krmit a čím nekrmit

Do krmítek rozhodně nepatří pečivo, chléb a jakékoliv zbytky z kuchyně. Ve všem je sůl a ta ptáčkům v takovém množství škodí. Základem může být slunečnice, kterou můžete ještě třeba pro mlynaříky nadrtit. Přidat můžete klasické obilí, ale také proso, mák, len nebo třeba ovesné vločky. Chcete-li ptačím návštěvníkům udělat radost, přidejte oříšky, třeba opět nadrcené. Oblíbený je i hovězí lůj, který v chladu ztuhne a vydrží. Do něj můžete zamíchat směs semen, slunečnici, oříšky, ale i bobule či nějaké ovoce.

Krmítkem se taky může stát nízká zavařovačka upevněná do závěsu spolu s přistávacím a vzletovým bidýlkem. Kredit: © Matyáš Adam

Ptáci nepohrdnou ani jablkem či hruškou, kdo máte v zahradě jabloň nebo hrušeň, nechte ptáčkům nějaké plody na větvích. A i v zimě je potřeba voda, zvlášť v obdobích bez sněhu či deště. Ideální je mělká miska s okrajem a třeba kamenem uprostřed, ze kterého se ptáci mohou bezpečně napít.