Velryby se živí rybami a krilem. Někteří politici v Japonsku a Evropě tvrdí, že zabíjení velryb je  pořádku, protože zbude více potravy pro člověka. Počet velryb klesá, ale klesá také množství ryb a krilu. Přitom by toto množství mělo růst, když jejich hlavní predátor mizí. Výzkumem se zjistilo, že velryby nejenom jedí tyto živočichy, ale také je svou činností udržují naživu.

Velryby ve skutečnosti pomáhají udržovat celý řetězec života v oceánech. Tito obří mořští savci se často krmí v temných hlubinách,pak vystupují zpět k povrchu, aby se nadýchali. Ale nejenom to, také se zde vyprazdňují. Vypouštějí oblaka výkalů bohatých na dusík a železo, které jsou v povrchové zóně, kde probíhá fotosyntéza, vzácné. Velrybí výkaly tak slouží jako hnojivo pro mikroskopické řasy a rostliny, které jsou na počátku potravního řetězce celého oceánu. Tímto fytoplanktonem se živí mikroskopičtí živočichové – zooplankton, který je potravou pro malé ryby a kril.

Velryby ale nepomáhají jenom hnojením povrchových vod oceánu. Svým pohybem nahoru a dolů pomáhají planktonu zůstat déle u povrchu a u světla a umožňují mu růst a množit se delší dobu. Vertikální pohyb velryb a dalších větších živočichů nahoru a dolů promíchává oceány se stejným efektem, jako vlny, vítr a příliv a odliv dohromady, a přináší tak další živiny z hlubin.

Ale tím příběh ještě nekončí. Fytoplankton – mikroskopické rostliny a řasy – také zachytává z atmosféry ve vodě rozpuštěný oxid uhličitý a vytváří kyslík. Tvoří tak největší část plic naší planety, větší než všechny deštné pralesy a lesy dohromady. V organismech zachycený CO₂ z velké části dopadá na dno oceánů, kde zůstává i stovky tisíc let.

Více velryb znamená tedy více planktonu, více planktonu znamená více ryb a krilu. A také více kyslíku a méně oxidu uhličitého v atmosféře.

Zdroj: www.sustainablehuman.me