Vědecký výzkum přinesl objektivní zhodnocení skutečnosti, kterou bychom nejspíš odhadli vlastním citem – koně dokážou rozeznat lidské emoce. Jejich rozlišovací schopnost je však překvapivá. Na základě pouhé fotografie poznají rozzlobený lidský obličej od veselého. S ohledem na značně odlišnou mimiku lidské a koňské „tváře“ přitom rozhodně nejde o věc snadnou.
Rozzlobená tvář vyvolala u koní známky stresu
Na začátku byl jednoduchý pokus – 28 koním experimentátoři ukazovali fotografie tváří pozitivně a negativně naladěných osob. Koně nebyli pro pokus nikterak trénováni a pocházeli z několika jezdeckých a nájemních stání v Anglii, vyfotografované osoby jim byly zcela neznámé. Vědci v průběhu pokusu netušili, kterou z fotografií koni ukazují, aby nedošlo k ovlivňování výsledků. Negativní reakci (po spatření „špatně naladěné“ osoby na obrázku) rozpoznali autoři výzkumu na základě zvýšení tepové frekvence koní, stresového chování a skutečnosti, že si neoblíbenou fotografii prohlížela zvířata levým okem.
Levé oko vede
Preference levého oka při sledování negativně laděných lidských tváří byla zaznamenána již v minulosti např. u psů. Ač to na první pohled vypadá bláznivě, i zde máme vědecké vysvětlení – s ohledem na křížící se zrakové nervy odpovídá přednostní využití levého oka v této situaci zpracovávání přijatých informací pravou polovinou mozku. Pravá mozková hemisféra slouží (mimo jiné) k vyhodnocení podnětů spojených s ohrožením. Hrozí-li tedy nebezpečí, zvířata dávají přednost levému oku. Některé výzkumy naznačují, že se emotivnější (vzrušivější) koně častěji natáčejí k problému, jemuž hodlají čelit, levou stranou hlavy (levým okem), i v případě plánované obrany. Je proto v zájmu bezpečnosti majitelů naučit se toto chování rozlišovat a správně jej vyhodnotit.
Negativní emoce bývají silnější
Koně v provedené studii reagovali o poznání intenzivněji na negativní podněty (fotografie rozzlobených lidí). Toto chování je logické – ze strany veselého ošetřovatele i jezdce pravděpodobně koni nebezpečí nehrozí a nevytrhne jej proto z dosavadního klidu. Rozčílená osoba ale může ublížit, kůň se proto stává ostražitým a nervózním. Prozatím nebylo zjištěno, zda schopnost „číst v lidské tváři“ získali koně tisíciletým soužitím s lidmi (ve smyslu koevoluce), či zda jde o individuální zkušenosti konkrétního jedince získávané s věkem.
Jisté ale je, že naši náladu koně poznají. Nepřenášejme na ně proto zbytečně svůj neklid, pokud se jich netýká. Napočítejme do dvaceti, uklidněme se a vcházejme do stáje s neutrální tváří či dokonce s úsměvem. Naši koně to skutečně ocení – a příjemná vyjížďka nám zajisté bude rychlou cestou k vlastní pohodě.
Zdroje:
- Amy Victoria Smith, Leanne Proops, Kate Grounds, Jennifer Wathan and Karen McComb. Functionally relevant responses to human facial expressions of emotion in the domestic horse (Equus caballus). Biology Letters, 2016. DOI: 10.1098/rsbl.2015.0907
- ScienceDaily
- Lesley J. Rogers, Giorgio Vallortigara, Richard J. Andrew (2013. Divided Brains: The Biology and Behaviour of Brain Asymmetries. Cambridge, UK; New York: Cambridge University Press.