Vodní dráček, monstrum, Azték či chodící mlok. To je jen několik z mnoha označení jedinečného druhu obojživelníka. Axolotl mexický, kriticky ohrožený živočišný druh, se může chlubit nejen spojením s aztéckým božstvem, ale i několika evolučními zajímavostmi. Pohlavně dospívá již ve svém larválním stádiu.

Kdo je to ten vodní dráček? | Kredit: Orizatriz, Wikimedia – CC BY-SA 3.0

Axolotl mexický (Ambystoma mexicanum) se řadí do třídy obojživelníků, v přírodě jej ale najdeme výhradně ve vodě. Jelikož jde o takzvanou neotenickou formu mloka, celý svůj život (který může být dlouhý až 25 let) tráví axolotl v larválním stádiu. K neotenii dochází kvůli nedostatku hormonu stimulujícího štítnou žlázu a nedostatku jódu.

Ve formě pulce axolotl také pohlavně dospívá. Ve volné přírodě dochází k přeměně a následnému vynoření se na souš pouze v extrémně vzácných případech, tato pozemská forma se však dá uměle vyvolat v zajetí.

Právě díky nenáročnosti na pozemský život je tento druh mloka velmi oblíbený u chovatelů. Jelikož však jde o kriticky ohrožený druh, pochází všichni axolotlové v zajetí z umělých chovů. Zatímco divoký typ je obvykle hnědý se zlatými skvrnami, v akváriích najdeme spíše jeho vyšlechtěné varianty. Axolotl může být světle růžový, šedý, černý či oblíbený světlý albín se zlatýma očima. Tento pozoruhodný živočich má navíc omezenou schopnost měnit své zbarvení v rámci maskování.

Axolotla mexického můžete spatřit v různých zabarveních – bílá varianta je mezi chovateli oblíbenou.
Kredit: domo k., Flickr – CC BY 2.0

Jméno dostal od boha

Své jméno dostal tento tvor podle aztéckého boha Xolotla, který byl považován za patrona dvojčat a lidí s fyzickým handicapem. Jelikož však zabil některé z ostatních bohů, uprchl do vyhnanství a změnil se na axolotla mexického, který mnoha lidem svým vzhledem připomíná mimozemšťana. Za toto označení mohou typické nápadné vnější žábry vyčnívající ze zadní části jeho velké hlavy. Označení dráček zase dostal díky dlouhé ocasní ploutvi.

V současné době ho ve volné přírodě najdeme pouze v mexickém jezeře Lago de Xochimilco, ze kterého však dnes zbyla pouze síť kanálů a lagun. Jeho druhé přirozené prostředí, Lago de Chalco, bylo již uměle vypuštěno. Mezi další důvody, proč je od roku 2006 na červeném seznamu, patří kontaminace vody v důsledku urbanizace Mexico City. Pražený axolotl je navíc považován za mexickou i aztéckou pochoutku.

V přírodě je u tohoto obojživelníka nejobvyklejší tmavé zbarvení. | Kredit: Stan Shebs, Wikimedia – CC BY-SA 3.0

Má schopnost regenerace

Kvůli svým evolučním zvláštnostem je axolotl hodně zkoumán při nejrůznějších vědeckých studiích. Je u něj například prokázána schopnost regenerace. Umí tedy znovu obnovit některé ztracené části svého těla. Využívaný je také při výzkumu srdečních vad, a to díky přítomnosti zmutovaného genu, který způsobuje selhání srdce v embryích.

Pohlavní dospělosti dosahuje tento mlok v 18.–24. měsíci svého života. Larvy po vylíhnutí měří 12 mm – za tuto dobu dorostou do velikosti 20–35 cm a mohou se začít množit. Že je axolotl připravený k rozmnožování poznáme podle toho, že mu zčernají konečky prstů. Jeho potravou jsou zejména larvy hmyzu, korýšů a některé ryby.

Zdroje: nationalgeographic.com, rybicky.net, akvarista.cz