Chobotnice používají zbraně

Published by
Eliška Churaňová

U chobotnic žijících při pobřeží Austrálie bylo pozorováno neobvyklé chování, kdy hlavonožec všemi svými chapadly shromáždil množství drobných úlomků škeblí a poté nasbírané předměty s pomocí své sifonové trubice mrštil po svém sousedovi. Pokud se prokáže, že je toto chování záměrné, jedná se o první důkaz toho, že chobotnice používají okolní předměty jako zbraně.

Australské chobotnice se k sobě navzájem chovají agresivně. | Kredit: Matthias Liffers, CC BY 2.0

Chobotnice mají po straně těla sifonální trubici, díky které mohou urychlovat svůj pohyb – tím, že ze sebe silou vytlačí vodu, se rychle posunou dopředu. Chobotnice sydneyská (Octopus tetricus), jež se vyskytuje v Jervisově zátoce při březích Austrálie, zřejmě našla další způsob využití tohoto systému: Naučila se s jeho pomocí házet věci po jiných chobotnicích.

Videozáznam, v němž chobotnice háže úlomky škeblí na protivníka, prezentoval na konferenci Behaviour2015 v australském Cairnsu mořský biolog Peter Godfrey-Smith. Je možné, že se jedná o první doklad použití věcí jako projektilů u chobotnic. „Jen velmi málo zvířat po sobě navzájem hází věcmi; a jestli to chobotnice dělají, je to důležité,“ uvedl Godfrey-Smith.

Jedná se o úmysl?

Vědci ale prozatím nezodpověděli otázku, nakolik je toto jednání úmyslně namířeno proti jinému jedinci – může totiž jít i o výsledek příliš zuřivého uklízení, kdy chobotnice jen tak mimochodem zasype území svého souseda (včetně jeho samého) odpadem z vlastní zahrádky. Chobotnice totiž používají sifonální trubici i k odklízení písku a štěrku. I tak se ale jeví, že jeden hlavonožec zasáhne druhého až podezřele často.

Útoky chobotnic jsou možná důsledkem stísněných podmínek. | Kredit: Sylke Rohrlach, CC BY-SA 2.0

Na vině jsou stísněné podmínky

Pokud toto chování skutečně je úmyslně agresivní, je možné, že se vyvinulo v důsledku stísněných podmínek Jervisovy zátoky – podle serveru New Scientist má každá zdejší chobotnice pro sebe pouhý metr čtverečný. A proč tedy v takových podmínkách žijí? Důvodem je pravděpodobně na jedné straně přítomnost hřebenatek, na kterých si chobotnice pochutnávají, a na straně druhé nedostatek jiných míst skýtajících vhodný úkryt.

Zdroj: New Scientist

 

Eliška Churaňová

Redaktorka, editorka

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

8 měsíců ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

9 měsíců ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

11 měsíců ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

12 měsíců ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

12 měsíců ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

1 rokem ago