Dudek impregnuje svá vejce

Ornitologové ze španělské Granady zkoumali složení sekretu, jímž chocholatí ptáci potírají vlastní vajíčka. Výsledky výzkumu ukázaly, že sekret zvyšuje úspěšnost líhnutí a brání vejce proti infekcím.

Dudek chocholatý (Upupa epops) je mezi veřejností značně populárním ptákem známým především díky výrazné, černobíle zakončené chocholce. V přírodě jej však spatřil málokdo. Není divu, početnost dudků má u nás klesající tendenci, na začátku 21. století byla odhadována na pouhých 70–140 párů. Jedná se o tažného ptáka, který v Čechách zahnízdí jednou až dvakrát ročně. Vybírá si otevřenější krajinu teplých nížin Jižní Moravy a hnízdo staví v dutinách stromů, vzácně i při zemi. Dlouhý štíhlý zobák napovídá, že se dudci živí převážně hmyzem. Mladí dudci předvádějí v případě ohrožení zajímavou obrannou strategii – proti nepříteli vystřikují páchnoucí výměšek kostrční žlázy, což je mimořádně výhodný postup, jsou-li např. překvapeni v hnízdní dutině a nemají kudy uprchnout.

Ptačí spolupráce s „hodnými“ bakteriemi zaujala vědce

Právě na sekrety kostrční žlázy se zaměřil španělský výzkum, vědce ale více zajímalo jejich složení než již delší dobu známá antipredační funkce. Porovnávali úspěšnost líhnutí vajíček, které hnízdící samice standardně „naimpregnovaly“ zmiňovanou látkou, s vajíčky několika jiných samic, jimž v této činnosti zabránili. Ukázalo se, že množství patogenních bakterií vyskytujících se v nevylíhnutých vejcích bylo průkazně vyšší u vzorku experimentálně ovlivněných hnízd. Odborníci na základě provedeného výzkumu usuzují, že výměšky, jimiž samice dudků svoje vajíčka pokrývají, fungují jako bariéra vstupu patogenních organismů dovnitř vajec a zvyšují šanci na úspěšné vyvedení mláďat. Předpokládá se, že hlavní roli nehraje samotný sekret, ale konkrétní antimikrobiální proteiny, které výměšek obsahuje. Tyto bílkoviny jsou produktem jiných „prospěšných“ bakterií přítomných přímo v kostrčních žlázách dudků.

Není vejce jako vejce

Zajímavá je i struktura povrchu dudčích vajíček. Obsahují totiž velké množství prohlubní, v nichž ochranný sekret ulpívá. Tato struktura je v rámci ptačí říše jedinečná, u jiných druhů ptáků dosud zjištěna nebyla. Lze tedy předpokládat, že se v rámci koevoluce společně rozvíjela pro dudky prospěšná funkce bakterií žijících v kostrční žláze spolu se současným přizpůsobováním povrchu skořápek, aby mohl být netradiční zdroj ochrany vajec naplno využit.

Závěry provedené studie mají v rámci navazujících výzkumů směřovat k lepšímu porozumění role „hodných“ bakterií v živočišné říši a k odhalení nových substancí s antimikrobiální funkcí, které lze nadále využít v medicíně či potravinářství. Jak vidno, přiučit se můžeme i od dudků.

Zdroje:

• http://www.biolib.cz
• cs.wikipedia.org
• ScienceDaily
• Manuel Martín-Vivaldi, Juan J. Soler, Juan M. Peralta-Sánchez, Laura Arco, Antonio M. Martín-Platero, Manuel Martínez-Bueno, Magdalena Ruiz-Rodríguez, Eva Valdivia. Special structures of hoopoe eggshells enhance the adhesion of symbiont-carrying uropygial secretion that increase hatching success. Journal of Animal Ecology, 2014; 83 (6): 1289 DOI: 10.1111/1365-2656.12243